Zdá se, že argumenty o tom, jak prezentovat historii, nikdy nezemřou. Vezměte Japonsko: Pravidelné místo pro vyhřívané bitvy o učebnice a nejlepší způsob, jak se vyrovnat se svou vojenskou a imperiální minulostí, je nyní předmětem debaty o vhodnosti opětovného zavedení 127letého ediktu do dnešních tříd.
Dotyčný materiál - zakázaný vzdělávací pokyn japonského císaře v roce 1890 - byl nedávno schválen jako možnost pro školy, aby do svých učebních osnov zahrnuly rozhodnutí, které je pod velkou kontrolou, uvádí Mari Yamaguchi pro Associated Press. Povolení výnosu zpět v učebnicích a učebnách je kritizováno jako poslední příklad v pokračujícím pokusu současného japonského premiéra Shinzo Abeho a jeho kabinetu o návrat k nacionalistické a vlastenecké vizi imperiální minulosti, píše Yamaguchi.
Během tiskové konference obhájil toto rozhodnutí šéf kabinetu Yoshihide Suga s tím, že vláda by měla jeho použití „pečlivě zvážit, aby neporušovala ústavu a zákon o základním vzdělávání“.
Text byl nazván Imperial Rescript on Education a kdysi byl v japonských školách všudypřítomný. Žáci ji recitovali, zatímco klečeli před obrazem císaře Meijiho, který vydal rozkaz. Tento přepis zahrnuje konfuciánské hodnoty, jako by byly „synovské vůči svým rodičům“, „milující vaše bratry a sestry“ a „zlepšovaly veřejné blaho a prosazovaly společné zájmy“. Ale rescript také sloužil k vojenským a nacionalistickým propagandistickým účelům, s textem říkat “jestliže nastanou nouzové situace, nabídnout sebe statečně ke státu; a tak chránit a udržovat prosperitu našeho Imperial trůnu koeval s nebe a zemi”.
V té době sloužil přepis důležitému účelu. Po staletí relativní izolace bylo Japonsko v roce 1853. nuceno otevřít dveře světovému obchodu. S tím přišla rychlá modernizace a vyžadovala moderní ústavu. Meijská ústava následovala v roce 1889 - stejně jako jakási národní krize mezi konfucianskými konzervativci a zastánci modernizace, jak by měla vypadat budoucnost Japonska. Když došlo na vzdělávání, rescript odrážel probíhající konflikt, píše Benjamin C. Duke ve své knize o historii japonského vzdělávacího systému.
„Zatímco počáteční politika spočívala v sestavování přísloví pro morální vzdělávání, bylo později rozhodnuto představit poselství ve formě imperiálního přepisu, “ poznamenává japonské ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a techniky (MEXT).
Duke brzy píše, že rescript se spojil s japonským nacionalismem, úctou k božskému císaři a přísným vzdělávacím systémem. Po druhé světové válce se však země stala demokracií, i když technicky zůstává Japonsko nejstarší nepřetržitou monarchií na světě; císař už nedrží nic jiného než symbolickou sílu. V roce 1946 císař Hirohito prohlásil, že není božský, a v roce 1948 se japonský zákonodárce vzdal reskriptu: „Důkladně odstranil chybu vzdělání, která by náš stát a národ postavila do středu vesmíru a místo toho slavnostně prohlásila koncepty demokratického vzdělávání zaměřené na výchovu lidstva, které stojí za pravdou a mírem. ““
Původní edikt sám byl vážně poškozen v roce 1923 při katastrofálním zemětřesení, které roztrhlo Tokio na kousky. A v šedesátých letech to bylo všechno ztraceno. Jak však uvádí zprávy Japan Times, bylo v roce 2012 znovu objeveno v Tokijském národním muzeu - stále poškozené, ale zpět ve vládních rukou.
Jak Martin Fackler reportuje pro New York Times, Abe byl dříve vyloučen z úřadu v roce 2007 z části kvůli potížím s učebnicemi. (Jeho vláda se pokusila vypustit zmínku o tom, že japonská armáda donutila okinawanské civilisty k masové sebevraždě během druhé světové války.) Od návratu k politickému centru pozornosti v roce 2012 podpořil pokusy vyžadovat knihy, které snižují nebo revidují roli Japonska ve válečných zločinech a nucená prostituce „utěšujících žen“ během druhé světové války. V poslední době se Abe stal předmětem skandálu poté, co byl obviněn z poskytnutí tajného daru ultracionální mateřské školce, kde se děti klaněly před portréty císařské rodiny a přednesly přepis.
Reuters 'Linda Sieg uvádí, že základna Abe si myslí, že silnější japonská identita obnoví ekonomickou a politickou sílu země a že „morální vzdělání“ - které pravděpodobně zahrnuje použití materiálů jako je rescript - je důležitou součástí konzervativce plošina. Ale jak to říkali vůdci opozice minulý týden, pro ně není návrat tohoto imperiálního textu do třídy nic jiného než „neústavní a nepřijatelný“.
