Minulé léto byla Giulia Rossetto, specialista na starověké texty na Vídni, ve vlaku domů do Pordenone v severní Itálii, když zapnula svůj laptop a otevřela řadu fotografií rukopisu známého jako „Arabic New Finds“ 66. “
Není to obyčejný rukopis. Ve starověku bylo běžnou praxí, kdy se pergamenové zásoby omezovaly na škrábání inkoustu ze starých rukopisů pomocí chemikálií nebo pemzy a jejich opětovné použití. Výsledný dvojitý text se nazývá palimpsest a rukopis, který Rossetto studoval, obsahoval několik stránek, jejichž křesťanský text, sbírka životů svatých psaných v arabštině desátého století, skryl mnohem starší text pod ním, v nejslabší řečtině. O tom, co tento „podtext“ obsahoval, nebylo známo. Rossetto, student PhD, dostal obrázky jako dodatečnou myšlenku, když si starší učenec stěžoval, že čtení je nad jeho selhávající zrak.
Nebyly to však ani běžné fotografie. Byly pořízeny pomocí nejmodernější techniky známé jako multispektrální zobrazování, neboli MSI, ve které je každá stránka textu fotografována mnohokrát, zatímco je osvětlena různými barvami a vlnovými délkami světla, a poté analyzovány pomocí počítačových algoritmů k nalezení kombinace, která nejvíce jasně rozlišuje dvě vrstvy textu. Když Rossettoův vlak prošel rakouskými Alpami, listovala mezi obrázky, upravovala kontrast, jas a odstín, aby minimalizovala výskyt arabského nadtextu, zatímco vybírala drobná řecká písmena, z nichž každá byla asi tři milimetry vysoká.
Styl skriptu navrhl, že to bylo pravděpodobně psáno v Egyptě v pátém nebo šestém století a Rossetto očekával další křesťanský text. Místo toho začala vidět jména z mytologie: Persephone, Zeus, Dionysus. Ztraceným písmem byla klasická řečtina.
Ve vlaku nebylo připojení k internetu. Jakmile se však vrátila domů, Rossetto se vrhla ke svému počítači a zkontrolovala její přepis proti známým klasickým textům. "Vyzkoušela jsem různé kombinace a nebylo nic, " vzpomíná. "Myslel jsem si:" Páni, tohle je něco nového. ""
Ve své básni „Endymion“, založenou na řeckém mýtu o pastýři milované bohyní měsíce Selene, John Keats vzdal hold trvalé síle vynikajících uměleckých děl. "Věc krásy je radost na věky, " napsal. "Její krása roste; nikdy / nepropadne do nicoty. “Určitě odhalit ztracenou poezii ze starověké civilizace, ze které čerpáme tolik našich literárních tradic, je stejně vzrušující jako odhalení jakéhokoli hmotného pokladu.
A tento slib přesahuje estetiku. Když byla během evropské renesance objevena klasická řecká literatura, předělala západní civilizaci a zasadila semena, která stále formují naše životy dnes: řeckí filozofové vyvolali myšlenky Thomase Jeffersona o hledání štěstí; suffragisté byli inspirováni hrdinkou Medea z Euripides. Stejně jako nalezení staré fotografie dávno mrtvého příbuzného, objevování ztraceného textu nám může pomoci nahlédnout do lidí, kteří přišli před námi.
Text Rossetta je jen jedním ze stovek, jehož zotavení bylo nedávno oznámeno vědci, kteří se účastnili projektu rozluštění tajemství jedinečné pokladnice. V Sinajské poušti v Egyptě je klášter zvaný St. Catherine's nejstarší nepřetržitě fungující knihovnou na světě, používanou mnichy od čtvrtého století. Knihovna obsahuje kromě tištěných knih více než 3 000 rukopisů, které byly nashromážděny v průběhu staletí a pozoruhodně zachovány suchým a stabilním podnebím. Mniši v St. Catherine's měli rádi opakované použití pergamenu pro své náboženské texty. Dnes má knihovna nejméně 160 palimpsests - pravděpodobně největší sbírku na světě. Ale starověcí zákoníci dělali svou práci frustrovaně dobře. Ve většině případů byly texty pod nimi skryty a až dosud byly myšlenky ztraceny.
**********
St. Catherine's, komunita asi 25 řeckých pravoslavných mnichů na úpatí hory Sinaj, překračuje historii, v níž žijí starodávné tradice dodnes. První zmínka o jeho písemné sbírce pochází z popisu poutníka ze 4. století jménem Egeria, který popsal, jak k ní mniši čtou biblické pasáže, když navštívila kapli postavenou na počest Mojžíšovy hořící keře. V šestém století chránil byzantský císař Justinian tuto kapli mohutnými žulovými stěnami. O patnáct set let později stojí neporušené.
Když se k němu přiblížíte, klášter v pískové barvě, uhnízděný nízko na hoře, vypadá skromně a nadčasově, jako něco z pouště. Uvnitř je warren kamenných schodů, oblouků a uliček; čtvercová zvonice přitahuje oko vzhůru k rozeklaným vrcholům hor nad nimi. Přes vzestup a pád okolních civilizací se život zde změnil pozoruhodně málo. První denní uctívání mnichů stále začíná ve 4 hodiny ráno
V centru sv. Kateřiny, nyní stejně jako v době Egerie, je knihovna a osobou, která ji má na starosti, je Rev. Justin Sinaites, který nosí svou dlouhou víru dlouhý šedý vous a černé roucho. Otec Justin, narozený v Texasu a vychovaný jako protestant, objevil řeckou pravoslaví při studiu byzantské historie na texaské univerzitě v Austinu. Poté, co se obrátil k víře, strávil více než 20 let v klášteře v Massachusetts, kde se jako vedoucí publikací kláštera stal zběhlým v používání počítačové a stolní technologie publikování. V roce 1996 se otec Justin přestěhoval do St. Catherine's, a když se opat kláštera rozhodl digitalizovat sbírku rukopisů knihovny a zpřístupnit ji vědcům po celém světě, byl požádán, aby vedl úsilí.
Když jsem letos na podzim přišel telefonicky k otci Justinovi v Egyptě, byl ohleduplný a artikuloval a působil, stejně jako samotný klášter, na existenci v letadle mimo světské omezení. Když byl požádán, aby popsal fyzickou velikost knihovny, zpočátku vypadal zmateně. "Nemyslím si, že v těchto termínech, " řekl. Během našeho rozhovoru rutinně odpovídal na mé otázky příběhy zakořeněnými stovkami let v minulosti. Protože knihovníkovi bylo umožněno vstupovat do trezorů knihovny, byly mu rukopisy vždy přivedeny jeden po druhém, jejich potemnělé okraje a kapky svědectví vosků svíček do staletí opotřebení a používání. "Byl jsem tak dychtivý jít dovnitř a vidět všechno ostatní, a nemohl jsem, " říká. Pak asi před deseti lety „z mě udělali knihovníka.“
Nakonec mohl prozkoumat celou sbírku, včetně palimpsests. Problém byl v tom, že se nezdálo příliš naděje na jejich přečtení. V roce 2008 však vědci ve Spojených státech oznámili dokončení desetiletého projektu, který využívá multispektrální zobrazování ke čtení ztracených děl řeckého matematika Archimedese skrytého pod liturgií byzantské modlitební knihy z 13. století. Otec Justin, který už znal členy skupiny, se zeptal, jestli přijdou do St. Catherine's.
Výslednou spolupráci, známou jako projekt Sinai Palimpsests, řídí Michael Phelps z kalifornské Early Manuscripts Electronic Library, nezisková výzkumná skupina, která spolupracuje s univerzitami, jako je UCLA a dalšími institucemi, na digitalizaci historických pramenných materiálů a jejich zpřístupnění pro studie. Počínaje rokem 2011 uskutečnil Phelps a další členové projektu 15 návštěv v klášteře po dobu pěti let, kdy pokaždé projížděli hodiny přes Sinajskou poušť, kde probíhají konflikty mezi egyptskými bezpečnostními silami a islámskými militanty. Mnoho palimpsests pochází z mezipaměti asi 1100 rukopisů nalezených ve věži severní zdi kláštera v roce 1975 a sestávají z poškozených listů, které zůstaly pozadu, když byla knihovna přesunuta v 18. století, a poté byla po zemětřesení skrytá pro ochranu. Jsou suchší, padají na kousky a krysy často okusují.
Overtext je kopií liturgického textu v syrštině z 11. století. (Se svolením kláštera sv. Kateřiny na Sinaji, Egypt) 
Podtext je syrským překladem „On Drugs“ z 9. století, farmakologickým manuálem řeckého lékaře Galena. (Se svolením kláštera sv. Kateřiny na Sinaji, Egypt) 
Shelfmark: Arabic New Finds 8. Overtext - kopie 5. nebo 6. století dosud neznámého klasického řeckého lékařského textu. Toto folio popisuje chirurgický postup pro odstranění polypu z nosu. (Se svolením kláštera sv. Kateřiny na Sinaji, Egypt) 
Shelfmark: Arabic New Finds 8. Undertext - kopie původního neznámého klasického řeckého lékařského textu z 5. nebo 6. století. Toto folio popisuje chirurgický postup pro odstranění polypu z nosu. (Se svolením kláštera sv. Kateřiny na Sinaji, Egypt) 
Shelfmark: Arabic New Finds 8. Overtext - kopie druhého nebo dosud neznámého klasického řeckého lékařského textu z 5. nebo 6. století, glosář staré řecké lékařské terminologie. (Se svolením kláštera sv. Kateřiny na Sinaji, Egypt) 
Shelfmark: Arabic New Finds 8. Undertext - kopie druhého nebo dosud neznámého klasického řeckého lékařského textu z 5. nebo 6. století, glosář starořecké lékařské terminologie. (Se svolením kláštera sv. Kateřiny na Sinaji, Egypt) 
Shelfmark: Arabic New Finds 8. Overtext - nejstarší dochovaná kopie křesťanských evangelií v arabském překladu (konec 8. nebo 9. století). (Se svolením kláštera sv. Kateřiny na Sinaji, Egypt) 
Ilustrovaný řecký lékařský text byl nalezen pod nejstarším arabským překladem evangelia. (Se svolením kláštera sv. Kateřiny na Sinaji, Egypt) Otec Justin postupně přinesl každý palimpsest, aby ho vyfotografoval hlavní kameraman projektu Damianos Kasotakis, který použil 50megapixelovou kameru na zakázku postavenou v Kalifornii. Fotografování každé stránky trvalo asi sedm minut, závěrka se opakovaně klikala, zatímco strana byla osvětlena infračervenými, viditelnými a ultrafialovými světly, které procházely přes barevné spektrum. Vědci si pohrávali s různými filtry, osvětlením ze zvláštních úhlů, s čímkoli, na co by si mysleli, mohlo by to pomoci vybrat detaily z povrchu stránky. Pak skupina obrazových specialistů se sídlem ve Spojených státech „naskládala“ obrázky pro každou stránku, aby vytvořila „digitální krychli“, a navrhla algoritmy, některé založené na technologii satelitního zobrazování, které by nejjasněji rozpoznaly a vylepšily písmena pod přehledem .
"Vyhodíte vše, na co si na to vzpomenete, " říká Kasotakis, "a modlete se za to nejlepší."
**********
Možná někdo poslouchal. Koncem minulého měsíce klášter a elektronická knihovna časných rukopisů na konferenci v Aténách oznámily, že za pětileté období zobrazily 6 800 stránek ze 74 palimpsestů, které UCLA zpřístupní on-line někdy začátkem roku 2018. jejich práce odhalila více než 284 vymazaných textů v deseti jazycích, včetně klasických, křesťanských a židovských textů z období pátého století do 12. století. Sbírka je srovnávána s největšími rukopisnými objevy 20. století, včetně egyptských kodexů Nag Hammadi a svitků Mrtvého moře.
V rámci projektu Sinai Palimpsests již tyto texty překonávají asi dva tucty vědců z celé Evropy, Spojených států a Středního východu. Jedním z nejzajímavějších nálezů je palimpsest složený ze zápisků z nejméně deseti starších knih. Rukopis je sám o sobě významným textem: nejstarší známá verze křesťanských evangelií v arabštině pocházející z osmého nebo devátého století. Co je pod tím, Phelps předpovídá, z něj učiní „rukopis celebrit“ - jakýkoli dříve neznámý lékařský text, datující se do pátého nebo šestého století, včetně receptů na léky, pokynů pro chirurgické zákroky (včetně toho, jak odstranit nádor) a odkazy na další trakty, které mohou poskytnout vodítka o základech starověké medicíny.
Další fragment tohoto palimpsestu obsahuje nádhernou dvoustránkovou ilustraci kvetoucí rostliny - od „bylinkových“ nebo průvodce po léčivých rostlinách, které Nigel Wilson, klasik z Oxfordu, který studuje text, věří, že může být dílem Crateuas, lékař jedovatému anatolskému králi Mithradatesovi v prvním století před naším letopočtem Kopie jeho kreseb vytvořených až 600 let po jeho smrti přežijí, ale doposud jsme znali jeho spisy pouze prostřednictvím citací lékaře prvního století Dioscorides. "Toto je první šrot, který máme ze skutečného rukopisu jeho práce, " říká Wilson.
Ze stejného palimpsestu Agamemnon Tselikas, ředitel Centra historie a paleografie v Athénách, získal zpět nejstarší známé verze klasických textů Hippocrates, otce západní medicíny, které jsou o čtyři století starší než jakékoli dříve známé kopie. Mezi další fragmenty patří kousky tak nečekané jako verze starořeckého dobrodružného příběhu s názvem Apollonius z Tire, který je nyní nejstarším známým latinským překladem a nejdříve s ilustracemi o 500 let.
Giulia Rossetto, která objevila svůj vlastní rukopis celebrity na palubě vlaku vlakem do Itálie, stále shromažďuje důsledky jejího nálezu. Doposud dešifrovala 89 řádků textu (mnoho z nich je neúplných) a zjistila, že patří do dříve neznámé básně napsané v řeckém hexametru - stejné schéma používané pro Homerovy eposy. Vypovídají o mýtu, ve kterém Dionýsos, mladý syn Zeuse a Persefonu, sedí na trůnu, když se skupina vražedných Titanů snaží získat jeho důvěru. Rossetto také našla číslo 23 v textu, o kterém věří, že označuje číslo knihy, naznačující, že linie by mohly pocházet od Rhapsodies, přisuzované starověkům mýtickému básníkovi Orpheusovi a shromážděné ve 24 knihách, jako Homerovy básně . Rhapsodies byl široce studoval dokud ne přinejmenším šesté století, ale být dnes známý jen přes fragmentární citace pozdnějšími filozofy.
Nyní Rossetto našla, jaké mohou být řádky od samotných Rhapsodies . Objev, říká Claudia Rapp, profesorka byzantských studií na vídeňské univerzitě a Rossettoho supervizor, je věc, která se možná objeví jednou za generaci. "Snem každého, kdo pracuje s materiálem palimpsest, je najít dříve neznámé kousky klasických textů z pohanské antiky."
**********
Tajemství každého jednotlivého rukopisu udrží učence v práci po celá léta. Přesto se z tohoto projektu objevuje ještě větší objev, mimo mnoho textových zjevení: překvapivá historie samotné samotné Kateřiny.
Rapp, který také slouží jako vědecký vedoucí projektu Sinajského projektu, byl obzvláště zaujat, aby zjistil, co palimpsestové odhalují o procesu, kterým byly pergameny znovu použity. V žádném z nich není zjevný vztah mezi nadtextem a podtextem, říká. Opravdu, rozptýlené stránky z několika starších rukopisů v různých jazycích byly často spojeny, aby vytvořily novou knihu. Spíše než jednotliví písaři vybírající rukopisy, které se budou čistit pro osobní potřebu, to naznačuje organizovanou výrobu, možná i komerční oběh, recyklovaných pergamenových listů.
Stěny sv. Kateřiny v 6. století se zvedají až na 65 stop a chrání místa včetně kaple ze 4. století. (Getty Images) A naprostá rozmanitost odkrytých jazyků byla zcela neočekávaná. Některé texty dokonce pomáhají rekonstruovat ztracené jazyky, včetně bělošského Albánce, mluveného ve starověkém království v dnešním Ázerbájdžánu, a křesťanského palestinského aramejštiny, které křesťané v Palestině používají až do 13. století.
Vědci také objevili několik řeckých textů přeložených do syrštiny, které nejprve mluvili syrští křesťané, než se stali hlavním literárním jazykem na Středním východě. Už víme, že v osmém a devátém století islámský kalifát, poté sídlící v Bagdádu, sponzoroval obrovský program převádění řeckých klasických znalostí skrze syrské na arabštinu (projekt, který pomohl zachránit většinu klasických západních znalostí v době temna). Tyto syrské podtexty ukazují, že křesťanští učenci v St. Catherine's byli součástí tohoto úsilí. "Můžeme vidět, jak se toto velké překladatelské hnutí připravuje, " říká Phelps.
Každé překvapení přidá kus skládačky. Objev dvou neznámých křesťanských textů ve starověkém jazyce Ge'ez naznačuje, že etiopští mniši, o kterých se nemělo za to, že měli s Sinajem mnoho kontaktů ve starověku, mohli v klášteře jednou praktikovat. A jeden palimpsest, který Michelle Brown, bývalá kurátorka v Britské knihovně v Londýně, popisuje jako „Sinajský sendvič“, je pozoruhodný vztahem, který navrhuje mezi čtyřmi různými vrstvami textu. Jeho nejstarší vrstva byla napsána v řečtině, u sv. Kateřiny. Další je podtext v latinském skriptu používaném v Itálii na přelomu sedmého století, poté latinské ostrovní písmo z osmého století, styl psaní propagovaný mnichy v Irsku, které vzkvétaly na britských ostrovech. Vrchní vrstva je arabský skript psaný u St. Catherine je kolem přelomu desátého století.
To je skutečný průlom - „kuřácká zbraň“, říká Brown. Učenci předpokládali, že ve středověku před křížovými výpravami mezi středním východem a západem existoval jen malý kontakt, ale Brown měl podezření z toho, co už z palimpsestu a dalších fragmentů u St. Catherine's mohla poznat, že tento názor byl nesprávný. Vrstvení těchto skriptů odhalené novým zobrazením podporuje její hugging. Je nesmírně nepravděpodobné, že stránky byly přeneseny ze Sinaje do Říma, do Británie a potom zpět. Místo toho říká, že mniši z těchto odlišných západních komunit museli v St. Catherine's pracovat po staletí.
Spojte to všechno dohromady a náš pohled na tuto skromnou základnu se změnil. Mohli bychom uvažovat o Sinajské poušti pouze jako o vzdálené divočině, kde Židé putovali po desetiletí po jejich útěku z egyptského otroctví. Různorodá zjištění projektu palimpsests však nabízejí ohromující svědectví o roli sv. Kateřiny jako pulzujícího kosmopolitního centra a klíčového hráče v kulturní historii Východu a Západu, kde se lidé různých jazyků a komunit setkávali a vyměňovali si postupy a intelektuální tradice. "Je to místo, kam lidé usilovali o cestu, " říká Rapp. "A oni přišli z celého světa."
**********
Pro otce Justina představuje tento projekt pozoruhodnou příležitost k rozšíření toho, co nazývá „živá tradice“ u sv. Kateřiny, ve kterém je každý rukopis nejen svatým objektem, ale hmatatelným svědkem návštěvníků ze vzdálené minulosti. Po staletí chráněné zdi kláštera chráňovaly tyto rukopisy, ale politická situace venku zůstává bouřlivá; na jaře minulého roku zabili militantní spojenci s ISIS policisty pár set metrů od svých bran. Přestože otec Justin trvá na tom, že toto nebezpečí není reprezentativní, doufá, že zobrazovací projekt pomůže chránit poklady rukopisů po celá staletí: „To je naše povinnost a naše výzva dnes.“
Přihlaste se k odběru časopisu Smithsonian za pouhých 12 USD
Tento článek je výběrem z lednového / únorového čísla časopisu Smithsonian
Koupit
