Přestože byli recenzenti zpočátku zmateni o tom, koho přesně francouzský autor Antoine de Saint-Exupéry's napsal The Little Prince, čtenáři všech věkových skupin objali mladého chlapce z Asteroidu B-612, když tento týden před 75 lety zasáhl obchody. Vysoce nápaditá román o mladém intergalaktickém cestovateli strávil dva týdny na seznamu bestsellerů v New York Times a do prosince téhož roku prošel nejméně třemi tisky. Ačkoli to přišlo až ve Francii po druhé světové válce, malý princ se dostal do Polska, Německa a Itálie před dekádou nahoru.
Princ brzy cestoval do jiných médií; audioknihy vinylů debutoval jak brzy jak 1954, který postupoval k rozhlasu a divadelním hrám, a nakonec 1974 filmu hrát Bob Fosse a Gene Wilder. Od té doby se objevily pokračování (jedno z neteřů Saint-Exupery), zábavní park v Jižní Koreji, muzeum v Japonsku, francouzský butik se zbožím Little Prince, další filmová adaptace a naposledy překlad do arabského dialekt známý jako Hassānīya, díky čemuž je kniha jedním z nejrozšířenějších děl všech dob.
Děj je jednoduchý, ale úchvatně abstraktní: Po nárazovém přistání uprostřed saharské pouště je nejmenovaný letec překvapen, když narazil na mladého, zdravě vypadajícího chlapce. Učí se, že chlapec je princem malé planety (na níž je jediným lidským obyvatelem), a poté, co opustil svou planetu, protože jeho přítel (růže) jednal, cestoval po galaxii a setkal se s lidmi na jiných planetách. Princ vypráví příběh po příběhu s pilotem, který je sympatický s chlapcovým zmatkem ohledně „důležitých“ zájmů dospělých. Nakonec chlapec odejde, aby se vrátil na svou planetu a znovu se připojil ke svému znepokojivému vzestupu, zanechal svému novému příteli upřímné vzpomínky a úctu k tomu, jak děti vidí svět.
Jak přišel milovaný příběh Saint-Exupéry, dokonalý pilot a bojovník, stejně jako plodný autor? A s ohledem na jeho nastavení ve francouzské severní Africe a dalších nezaměnitelně francouzských vlivech, jak může být, jak tvrdí jeden kurátor muzea, také zásadní newyorský příběh?
Po neúspěšné univerzitní kariéře přijal v roce 1921 21letý Saint-Exupéry pozici jako voják základní třídy ve francouzské armádě. Brzy poté důstojníci objevili svou letovou zdatnost a začal zdlouhavou - byť sporadickou - leteckou kariéru . Jak Saint-Exupéry šel z létajících letadel, do lichých prací a zpět do létání, psal beletrii pro dospělé. Napsal rozbité hity jako oceněný Night Flight . Poté, co havaroval v libyjské poušti, složil Wind, Sand a Stars, což mu vyneslo více ocenění a pět měsíců na seznamu nejlepších prodávajících The New York Times (stejně jako inspiraci pro vypravěče v The Little Prince ).
Pak přišla nacistická invaze do Evropy a druhé světové války, ve které Saint-Exupéry sloužil jako průzkumný pilot. Po ničivé bitvě o Francii uprchl ze své domovské země se svou ženou, Salvadorským spisovatelem a umělcem Consuelo Suncinem, do New Yorku, kam dorazili poslední den roku 1940.
Jeho pobyt nebyl šťastný. Saint-Exupéry, sužovaný zdravotními problémy, manželským sporem, stresem cizího města a hlavně hlubokým zármutkem nad osudem Francie ve válce, se za útěchu obrátil ke svému éterickému malému příteli, kreslil ilustraci po ilustraci, stránku za stránkou v mnoha Rezidence v New Yorku.
Životopis Saint-Exupéry Stacy Schiff psal o emocionálním spojení mezi expatriovaným autorem a jeho putujícím princem. „Oba zůstanou spolu zamotaní, nevinní dvojčata, která padla z nebe, “ napsala v článku New York Times z roku 2000.
Saint-Exupéry od začátku věděl, že jeho příběh bude obsahovat pouštního vypravěče a naivního, ale osvíceného mladého prince, ale celé kapitoly a menší postavy přišly a odešly, než přistál na 15 000 slovech, která se stala prvním vydáním Le Petit Prince .
„Měl velmi jasnou představu o tom, jak chce příběh nabrat a jaký bude jeho tón, “ říká Christine Nelson, kurátorka The Morgan Library & Museum, kde se konají původní náčrtky knihy. "Šel do velké míry, aby to vylepšil, ale nebylo tam mnoho masivního přeskupení."
Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944). Le petit prince (Malý princ). Akvarel pro knihu, New York, 1942. Zakoupeno pro Elisabeth Ball Collection, 1968 (Morganská knihovna a muzeum, New York, zakoupeno pro Elisabeth Ball Collection, 1968. © Estate Antoine de Saint-Exupéry. Fotografie Graham S. Haber, 2013) 
Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944). Náčrt psa, možná jeho boxera, Hannibala. New York, 1942 nebo 1943. Pero a hnědý inkoust na papíře z cibule. Z dokumentace Saint-Exupéry Josepha Cornella. (Knihovna a muzeum Morgan v New Yorku, zakoupené pro sbírku The Dannie and Hettie Heineman Collection jako dar Heinemanovy nadace, 2014. © Estate of Antoine de Saint-Exupéry. Fotografie Janny Chiu, 2017) 
Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944). Le petit prince (Malý princ). Stránka z rukopisného rukopisu, New York, 1942 (Morganská knihovna a muzeum v New Yorku, zakoupená pro Elisabeth Ball Collection, 1968. © Estate of Antoine de Saint-Exupéry. Fotografie Graham S. Haber, 2013) Například Saint-Exupéry přepsal a přepracoval nejvíce nesmazatelnou linii knihy více než 15krát. Frázi „ l'essentiel est invisible pour les yeux “ („to, co je podstatné, je neviditelné pro oko“), je vysloveno zemským líškem prince před tím, než se princ odejde z domova - připomene mu, že pravda se nachází pouze v tom, co on cítí.
„Je to dílo inspirace, ale také práce nesmírné tvůrčí práce, “ říká Nelson. "Ze všech stránek, které máme v knihovně Morgan, je asi mnoho dalších, které šly do popelnice."
140stránkový rukopis zkroucený působí jako vyhlídka do doby Saint-Exupéryho v New Yorku, stejně jako práce lásky, která nesla takové trvalé dílo. Skvrny od kávy, popáleniny cigaret a řádek za řádkem přeškrtnutého psaní vykouzlily na pracovním stole osvětlené obrazy pracovitého Saint-Exupéryho, jak často psal mezi 23:00 a svítáním.
Právě když příběh zasáhl americké knihkupectví, navštívil Saint-Exupéry svou nejbližší americkou přítelkyni, novinářku Sylvii Hamiltonovou Reinhardtovou, na cestě z New Yorku. Byl určen do Alžíru, kde měl v plánu znovu sloužit jako francouzský vojenský pilot - mise z něj se nevrátí, skvěle zmizí při průzkumném letu z Korsiky do Německa z roku 1944. „Chtěl bych ti dát něco skvělého, “ řekl Reinhardtovi, když jí představil svůj původní rukopis Malý princ, „ale tohle všechno mám.“ O více než dvě desetiletí později ji Reinhardt daroval Morganově knihovně.
Když Nelson zkoumala noviny a dozvěděla se více o Saint-Exupéry, říká: „Newyorský kontext se začal cítit naprosto nezbytný.“ V roce 2014 vedla výstavu v Morganu nazvanou „Malý princ: Příběh v New Yorku“, která podrobně popsala rozsáhlé New Yorkské spojení Saint-Exupery.
Například newyorská přítelkyně Saint-Exupéryho Elizabeth Reynal může být důvodem existence Malého prince . Manželka vlivného vydavatele Eugene Reynal (jehož Reynal & Hitchchock vydala první vydání příběhu) si všimla kreseb Saint-Exupéryho a navrhla, aby na jejich základě vytvořil dětskou knihu.
Reinhardt měl také významný dopad. Nabídla neustálé rady a téměř každou noc navštěvovala Saint-Exupéry. Mnoho literárních vědců věří, že mudrc a oddaná liška příběhu - která učí prince, aby ho „zkrotila“ a pomohla mu odhalit hodnotu vztahů - byla vytvořena podle její podoby.
Ačkoli to se neobjevilo v tisku, rukopis naznačuje, že Saint-Exupéry přemýšlel o New Yorku, když vytvořil svůj příběh. Na některých koncepčních stránkách se město objevuje v odkazech na Rockefellerovo centrum a Long Island.
„Nakonec se [ Malý princ] stal univerzálnějším příběhem, protože nezmínil New York, “ říká Nelson .
V poslední době se Morgan neočekávaně setkal s novou sadou artefaktů, které osvětlují další část zkušenosti Saint-Exupéryho při psaní knihy. Joseph Cornell, známý umělec koláže a montáže, si během svého pobytu v New Yorku užíval blízké přátelství se Saint-Exupéry. Když v roce 2014 daroval Cornellův synovec knihovně svého strýce knihovnu, byly mezi lístky na vlaky také Hersheyovy obaly a, kupodivu, listy, relikvie z jeho přátelství se Saint-Exupéry.
Jízdenka na Long Island Rail Road od 21. září 1942, den, kdy Cornell navštívil Saint-Exupéryho a jeho manželku Consuelo v domě, který si pronajali v Eatons Neck. Právě tam psal Saint-Exupéry hodně o Malém princi. (Knihovna a muzeum Morgan, New York, zakoupené pro sbírku The Dannie and Hettie Heineman Collection jako dar Heinemanovy nadace, 2014. Fotografie Janny Chiu, 2017) 
Láhev vodního ideálního inkoustu podepsaná Antoinem a Consuelo de Saint-Exupéry, 5. února 1943, dva měsíce před vydáním malého prince . Z dokumentace Saint-Exupéry Josepha Cornella. (Knihovna a muzeum Morgan, New York, zakoupené pro sbírku The Dannie and Hettie Heineman Collection jako dar Heinemanovy nadace, 2014. Fotografie Janny Chiu, 2017) Nelson narazil na inkoustovou láhev, 8x10 fotografii autora a jeho rodiny a pět kreseb nadaných Cornellovi, když navštívil autora v New Yorku - přesný čas, kdy vytvářel Malý princ .
Tyto kresby nikdy předtím nebyly vidět - kromě Cornella, jeho rodiny a šťastného reportéra LIFE, který je zkoumal během rozhovoru s excentrickým umělcem pro funkci z roku 1967.
Jedna ilustrace je zjevně malého prince, jiné představují předměty, které se v románu nikdy neobjevily, jako pes. Přestože si nikdo nemůže být jist, zda tyto kresby byly v určitém okamžiku určeny pro příběh, „jsou součástí té chvíle a jsou psány na stejném papíru ve stejném stylu se stejným inkoustem, “ říká Nelson. Některé z těchto položek budou k vidění na The Morgan do června.
"Byl jsem tak blízko k materiálu a viděl jsem něco, co jsem věděl, že existuje - nebo existoval v určitém okamžiku - byl intimní a krásný okamžik, " říká Nelson.
Tento objev přichází ve vhodnou dobu. Protože svět slaví 75 let lekce lásky a zvědavosti, které tak definují Malý princ, připomínáme, že naše fascinace a univerzální zbožňování příběhu svatého Exupéry nikdy nezmizí.
