Heads up: 28. května HBO vysílá film vyrobený pro televizi, který by měl fascinovat cestovatele: „Hemingway & Gellhorn.“
S Clive Owenem jako Papou a Nicole Kidmanovou jako odvážnou a krásnou válečnou korespondentkou Marthou Gellhornovou se účtuje jako jeden z největších románů 20. století. OK. Hvězdná dvojice se v roce 1936 setkala a zamilovala se do zapařeného Key West, společně cestovala na exotická místa a o čtyři roky později se vzala. Síť však bude muset posypat spoustou milostného prachu na skutečný příběh jejich vztahu, aby se srdce diváků rozhmatalo.
Je to proto, že se rozvedli rozvážně po krátké pětileté blažené blaženosti, během níž měli oba záležitosti a obývali jen občas. Nakonec jí Hemingway dala ultimátum a četla čajové životy o své budoucnosti jako „poznámku pod čarou v životě někoho jiného.“ Poté, co se rozvedli v roce 1945, Gellhorn poskytl rozhovory pod podmínkou, že jméno Hemingway nebude zmíněno.
Všichni víme, co se s ním stalo, ale Gellhornův příběh se málokdy pamatuje, i když napsala tucet knih založených na jejích dobrodružstvích, než si vzala svůj vlastní život v roce 1998, zatímco trpěla rakovinou. Moje nejoblíbenější je „Travels with Myself and Another“, vydaná v roce 1978, kniha o kolosálně špatných cestách, ve které napsala: „Jediným aspektem našich cest, u nichž je zaručeno, že pojedou publikum, je katastrofa.“
Jeden z esejů v něm, „Mr. Ma's Tigers, “je klasika cestování, která vypráví o utrpení z výletu do Číny v roce 1941, aby pokryla čínsko-japonskou válku s Hemingwayem, coyly identifikovanou pouze jako UC, což znamená neochotný společník. Cestou, kde se setkala s nechutnou hlavou Čínské republiky Generalissimem Chiang Kai-shekem, prolétla himalájským „hrbem“ v otřásajícím DC-3 provozovaném Čínskou národní leteckou společností, který je drsným oblečením, které udržovalo otevřené komunikační linky do svobodného čínského hlavního města Chungkingu a svědky z první ruky nešťastných, špatně vybavených čínských vojáků, kteří se pokoušejí odrazit Japonce, brzy se spojili s Hitlerem jako síla osy.
Gellhorn byl ostrým pozorovatelem a napjatým, evokujícím spisovatelem, který dokázal popsat večerní šaty s králem a královnou Havaje jako hongkonské bordely a opiové doly. A upřímně. V celém „pan Ma's Tigers “nikdy se nesnaží skrývat svou soukromou školačku hrůzou špinavých zvyků, jako je plivání a chmurné podmínky, s nimiž se setkala v Orientu a způsobila jí křik, kňučení a občas zvracení. Její reakce jsou v ostrém, sebevědomém kontrastu s reakcemi Hemingwaye, který musel jen napít, aby žil a nechal žít. V jednu chvíli mu řekne, že jí řekl: „Potíž s tebou spočívá v tom, že si myslíš, že všichni jsou přesně jako ty. Co nemůžete vydržet, nemohou vydržet. Co pro tebe k čertu musí být peklo. Jak víš, co si myslí o svých životech? Kdyby to bylo tak špatné, jak si myslíte, že by se zabili, místo aby měli více dětí a vydali žabky. ““
Obě reakce nevyhnutelně koexistují v srdcích cestovatelů a vyvolávají vnitřní nervozitu, kterou cítíme na extrémních cestách do míst, jako je Indie a Afrika. To je to, co bych rád viděl ve filmu HBO, protože - bez ohledu na Hemingwaye - málo autorů to líčí lépe než Gellhorn.
