Související obsah
- Neuvěřitelná lingvistická rozmanitost Tibetu mizí
- Vymyslet slovní zásobu, která pomůže inuitovat lidi mluvit o změně klimatu
- Jak filmaři destilují vědu pro velkou obrazovku
Psaný jazyk cizinců se pohyboval v kruzích, každá věta postrádala definovaný začátek nebo konec. Zdálo se, že mimozemští návštěvníci vnímají čas podobným způsobem: jako kruhový koncept.
Pokoušela se dekódovat tento tajemný jazyk, dokonalý lidský lingvista Louise Banks - hrál ve sci-fi filmu Příjezd herečkou Amy Adamsovou - začíná mít vize minulosti a budoucnosti, protože její vnímání času se mění z lineárního na kruhový. Jinými slovy, myšlení v jiném jazyce způsobí, že se změní její myšlenkové vzorce. Toto je hlavní myšlenka v centru filmu: že existuje důvěrný vztah mezi jazykem, kterým mluvíte, a způsobem, jakým vnímáte svět.
Myšlenka, že „existuje souvislost mezi tvarem jazyka a tím, o čem lidé skutečně mluví“, má ve skutečnosti kořeny v teorii lingvistiky 20. století, říká Ives Goddard, kurátor a lingvista na Katedře antropologie Národního muzea přírodní historie. Tato teorie, známá jako „hypotéza Sapir-Whorfa“, uvádí, že jazyk nedává lidem pouze způsob, jak vyjádřit své myšlenky - ovlivňuje nebo dokonce určuje tyto myšlenky. Na druhou stranu je vývoj jazyka formován kulturou a prostředím, ve kterém žijí řečníci.
Přesto většina lingvistů dnes do této hypotézy vložila jen malou zásobu. Zeptali jsme se Smithsonovského lingvisty a Smithsonovského antropologa: Má ústřední lingvistický koncept filmu nějaký význam?
Hypotéza Sapir-Whorf je kontroverzní na mnoha úrovních, počínaje jejím jménem. Lingvisté Benjamin Lee Whorf a Edward Sapir byli v prvních desetiletích 20. století úzkými spolupracovníky, ale nikdy nezveřejnili hypotézu o jazyce a poznání. Zdálo se, že samotný Sapir podle Goddarda, který film viděl (a líbil se mu), zcela nepřijal myšlenky za hypotézou. Teprve poté, co Sapir zemřel v roce 1939 a nebyl v okolí, aby ho „přetáhl“, říká Goddard, že jeho student, Whorf, vzal Sapirovy myšlenky extrémnějším směrem, který by se později stal zakotvenou v teorii, která je pro ně pojmenována.
Whorfova teorie pramenala částečně z jeho studia slovníku Eskimo pro sníh. Whorf citoval práci sapirského mentora, antropologa Franze Boase, a tvrdil, že protože lidé z Eskimu žili tak tajně se sněhem v Arktidě, vyvinuli mnohem více termínů, aby ho popsali, než lidé z jiných kultur.
"Máme stejné slovo pro padající sníh, sníh na zemi, sníh nabitý tvrdě jako led, sněhový sníh, létající sníh poháněný větrem - ať už je situace jakákoli, " napsal Whorf v recenzi technologie MIT v roce 1940, rok poté Sapirova smrt. "Pro Eskima by bylo toto všeobsáhlé slovo téměř nemyslitelné;" řekl by, že padající sníh, sněhový sníh atd. jsou smyslně a provozně odlišné a různé věci, s nimiž se musí potýkat; používá pro ně a pro jiné druhy sněhu různá slova. “Whorf, inspirovaný koncepcí relativity Alberta Einsteina, Whorf nazýval tento pojem„ lingvistickou relativitou “.
Exotičnost, ale jednoduchost příkladu Whorfova sněhu Eskimo, ho rychle učinila oblíbeným tropem mezi spisovateli a budoucími intelektuály. "Rozebíráme přírodu v souladu s našimi rodnými jazyky, " napsal Whorf. "Gramatika každého jazyka není pouze reprodukčním nástrojem pro vyjádření myšlenek, ale je sama o sobě sháněním myšlenek."
Lingvistická relativita byla zabalena a popularizována v 50. letech minulého století některými dalšími studenty Sapiru. V následujících desetiletích však byla teorie zesměšňována a odvolávána stoupenci lingvisty Noama Chomského, který tvrdil, že všechny jazyky sdílejí určité gramatické vlastnosti. Chomsky tvrdil, že lidská evoluce a mozek pomohly určit, jak se formují jazyky. "Čím více zkoumáte Whorfovy argumenty, tím menší smysl mají, " řekl lingvista Steven Pinker ve své knize The Language Instinct z roku 1994 .
Mnoho kritiků Whorfa a lingvistické relativity ho obvinilo z nesprávného výkladu Boasovy práce a Eskimovských jazyků jako celku. V provokativním článku z roku 1991 nazvaném „Velký eskimský slovník slovní zásoby“, srovnával lingvista z Edinburghu University of Edinburgh Geoffrey Pullum anekdotu o sněhu Eskimo se stvůrou ve filmu Alien, který „se zdálo, že se vynoří všude, jakmile se uvolní na vesmírné lodi, a byl velmi těžké zabít. “
"Faktem je, že mýtus o několika slovech pro sníh je založen na téměř vůbec ničem, " napsal Pullum. "Je to druh náhodně vyvinutého podvodu, kterého se dopouští komunita antropologické lingvistiky."
Naproti tomu Igor Krupnik, kurátor a antropolog v Smithsonianově Národním muzeu přírodní historie, tvrdí, že podvod je vlastně podvod. Ve své knize Znalost ledu z roku 2010 pomohl Krupnik částečně obhájit Whorf a Boas tím, že dokumentoval více než 100 termínů pro mořský led samotný v jazyce Yupik. Krupnik tvrdí, že protože někteří lidé z Eskimy interagují s mořským ledem každý den při lovu nebo plachtění, je přirozené, že by vyvinuli specializovanou slovní zásobu, která by popisovala mnoho variací mořského ledu a s nimi spojená nebezpečí.
V posledních letech se někteří lingvisté znovu obrátili k myšlenkám lingvistické relativity. Lingvistka Lera Boroditsky z Kalifornské univerzity v Santa Cruz provedla výzkum, který ukazuje, že členové domorodého kmene Pormpuraaw přemýšlejí o tom, že čas ubíhá jinak než anglicky mluvící, protože jejich jazyk je namísto zleva doprava spojuje s kardinálními směry. Přesto někteří stále říkají, že Arrival jde příliš daleko: „vzali hypotézu daleko za vše, co je věrohodné, “ řekl lingvista a kognitivní vědec Betty Birner o filmu v rozhovoru pro Slate .
Zatímco specifika teorie Sapir-Whorfe jsou dodnes tvrdě argumentována, Goddard říká, že film nabízí příklad, jak je náš život nedílnou součástí integrálního jazyka - a jak málo toho víme o tom, jak funguje, a to i dnes. "Není to opravdu o mimozemšťanech, " říká Goddard. "Je to o nás."
