Před padesáti lety vyhlásila Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) první Mezinárodní den gramotnosti. Cílem bylo upozornit na důležitost čtení a psaní po celém světě. Jak ukazuje zpráva UNESCO, míra celosvětové gramotnosti nadále roste, ale asi 758 milionů dospělých zůstává negramotných.
Díky tomu jsou letošní slavnosti o to důležitější. Na oslavu Mezinárodního dne gramotnosti vybral Smithsonian.com několik drahokamů z digitalizované sbírky Britské knihovny, které zdůrazňují mnoho aspektů gramotnosti:
Gorleston Psalter, neznámý tvůrce (cca 1310 nl)
Tento žalm, neboli kniha žalmů, mohl být vytvořen neznámým autorem pro neznámou osobu, ale klikyháky na okraji dělají z tome něco anonymního.
Jak Sarah J. Biggs upozorňuje na blogovém příspěvku v britské knihovně, vousatý muž, který se objevuje na okraji, je možným kandidátem na čtenáře knihy. Jeden nápad je, že by to mohl být Roger Bigod, 5. hrabě z Norfolku. Dnes se historici také domnívají, že John de Warenne, 7. hrabě ze Surreye viděl, jak jeho erb lze vidět v celém rukopisu, a obrázky králíků, které se objevují v celém, by mohly být hříčkou na jeho příjmení. (Warrens je systém nory, které králíci žijí.)
Prohlédněte si okraje tohoto textu také ukazuje širokou škálu témat, s nimiž se marginalie mohla zabývat - vše od groteskních a toaletních humorů až po každodenní život, všechny zasazené vedle svatého textu. Další blogový příspěvek Britské knihovny o tomto rukopisu Biggse hovoří o tom, jak Gorleston Psalter ukazuje příklady monde renversé nebo světa vzhůru nohama, kde jsou pravidla obrácena a hranice mezi lidmi a zvířaty je nejasná. To vysvětluje, proč je v knize zahrnut obraz králíků nesících rakev v pohřebním průvodu.
Liška nese v ústech husí a husa říká „queck“ (šarlat). Scéna je pravděpodobně z příběhu lišky Reynardové. (Public Domain prostřednictvím Wikicommons) 
Gorleston Psalter (Britská knihovna přidat paní 49622) (Public Domain via Wikicommons) 
F. 8r: Historiated prvotní 'B' (eatus) stromu Jesse, s okrajovými scénami lovu a David a Goliath (Public Domain přes Wikicommons) Kresby lepidopterního hmyzu, Elizabeth Dennis Denyer (1800 nl)
Tato tištěná sbírka obrazů motýlů a motýlů je krásná i povznášející. Podle blogového příspěvku Britské knihovny od Sonji Drimmerové, Elizabeth Dennis Denyer, restaurátorka středověkých rukopisů a časně tištěných knih, věnovala britské knihovně v průběhu 19. století její knihu motýlů. Práce však nebyla studována, dokud Drimmer, lektorka na Columbia University, tuto práci nenašla během svého výzkumu Denyera. Jak se ukázalo, práce byla založena na vzorech Denyerova souseda, proslulého entomologa jménem William Jones. Drimmer a Dick Vane-Wright vytvořili studii obrazů hmyzu a jejich zjištění naznačují historické spojení mezi antikvářstvím a studiem hmyzu (entomologie). Výzkum je důležitý, ale rukopis je také krásný sám o sobě.
Booke sira Thomase Moora, spolupracoval Anthony Munday a jiní (circa 1601-1604)
Tento text obsahuje jediný identifikovaný příklad scénáře hry s některými rukopisy Williama Shakespeara. Učenci věří, že Bard napsal tři stránky knihy Sira Thomase More poté, co byl přiveden k revizi rukopisu původně napsaného Anthony Mundayem v určitém okamžiku mezi lety 1596 a 1600. Po smrti Alžběty I. v roce 1603 Shakespeare a tři další dramatici byli požádáni, aby text revidoval mistr Revels Edmund Tilley. Důvod? Tilley se obávala, že hra, která se zabývá událostmi nepokojů v květnu 1517, by podle britské knihovny vyvolala „občanské nepokoje“.
Poslechněte si Iana McKellena, který si přečetl jednu z pasáží, o nichž podle britské knihovny podle Shakespeara napsal:
Hladoví po dalších artefaktech? Neboj se. Britskou knihovnu můžete také navštívit pomocí Google Street View.
