Krása a zvíře jsou slova, která se spojují jako káva a smetana, myši a muži, tyčinky a kameny a vim a vitalita. Jedním vysvětlením může být aliterace, ale myslím, že přesvědčivějším důvodem je to, že krása a zvíře vyvolávají obrazy ostrého kontrastu: ten, který je vznešeně přitažlivý jak v mysli, tak v těle a ten, který je živočišný a ne jemně, plyšově . Při kombinaci slov mohou být výsledky neočekávané i provokativní.
Slyšíme tato slova častěji, když je Walt Disney Pictures připraven vydat živou akční verzi Beauty and the Beast . Společnost doufá, že vydělá na úspěchu dosaženém v roce 1991 animovanou verzí, stejně jako její nedávné verze Maleficent (2014), Popelka (2015) a Kniha džunglí (2016) vydělávaly na popularitě animované filmy Disney, které přišly dříve. ( Maleficent je alternativní vyprávění příběhu Sleeping Beauty )
Navíc podle časopisu Time můžeme v nadcházejících letech očekávat další remake klasiků Disney: Mulan, Aladdin, Lion King, Pinocchio, Dumbo a Peter Pan .
Krása a zvíře má také výhodu hlubokých kořenů v folklórní i populární kultuře. Tradiční příběhy nevěsty a jejího živočišného ženicha po staletí ústně obíhaly po staletí v Africe, Asii, Evropě a Indii - příběhy, které mohly podtrhnout životně důležité spojení mezi lidmi a přírodním světem.
Například folklór z jižní Afriky „Had s pěti hlavami“ říká, jak se mladší a pokornější ze dvou dcer oženil s vícehlavým hadem. V norském příběhu „Na východ od Slunce, na západ od Měsíce“ bere bílý medvěd lidskou nevěstu. A v čínském folktale „Pohádkový had“ se had ožení s nejmladší ze tří dcer. V každém případě je zvířecí ženich přeměněn na hezkého muže.
Folktale z jižní Afriky „Had s pěti hlavami“ říká, jak se mladší a pokornější ze dvou dcer oženil s vícehlavým hadem. (Projekt Baldwin) 
V norském příběhu „Na východ od Slunce, na západ od Měsíce“ bere bílý medvěd lidskou nevěstu. (Kay Rasmus Nielsen, 1886-1957 / Wikimedia Commons) První vystoupení „Krása a zvíře“ v tisku - ve francouzštině jako „La Belle et La Bête“ - bylo v roce 1740 jako jeden z příběhů v knize La Jeune Américaine, et les Contes Marins nebo The Young Američan a Příběhy moře, Gabrielle-Suzanne Barbot de Gallon de Villeneuve.
O šestnáct let později Jeanne-Marie Le Prince de Beaumont rozřezala část Villeneuveových dílčích plotrů a vydala zkrácenou verzi (podobně ve francouzštině) jako součást Magasin des Enfants, která byla přeložena do angličtiny a objevila se v Londýně jako „Krása a zvíře“ “V rámci časopisu The Young Misses Magazine v roce 1757.
Beaumontova verze se stala standardním vyprávěním příběhu, který si v průběhu 19. století našel cestu do četných sbírek, často s komplikovanými ilustracemi, a také ve scénografických produkcích v Evropě a Spojených státech.
V některých ohledech jsou morální lekce příběhu „Krása a zvíře“ stejná jako u mnoha jiných folktálů: ctnost a tvrdá práce jsou odměňovány; marnotratná pýcha je potrestána; a manželství trvá šťastně až do smrti.
Existují však i další lekce - z nichž některé se staly příslovečnými), které pramení zejména z „Krásy a zvířete“: krása není hluboká; krása je v očích toho, kdo se dívá; láska je silnější než smrt; a víra je vidět - napraví se „věřit“, což naznačuje, že víra může být silnější než to, co naše oči vidí.
V listopadu 1907 byla věta „krása a zvíře“ tak dobře známa, že titulek v Los Angeles Times použil frázi v žartu. Rumormongers šeptal frázi v reakci na skandální proces Roscoe “Fatty” Arbuckle pro vraždu Virginie Rappé, která skončila Arbuckleovým osvobozením v roce 1922. A hra na frázi se objevila jako poslední řada ve filmu King Kong (1933), když showman Carl Denham podotkne: „Nebyly to letadla. Šelma zabila zvíře “- linie, která byla v remake z roku 2005 opakována.
Přes dlouhou fascinaci populární kultury příběhem se první filmová verze objevila až v roce 1946: La Belle et la Bête, režie francouzského básníka a surrealisty, Jean Cocteaua. Ohromující kinematografie Henriho Alekana, hudební partitura Georges Auric, technické dovednosti René Clementa a dokonce i kostýmy navržené 23letým Pierrem Cardinem, to vše dohromady dělá to, co je považováno za „jedno z nej magičtějších všechny filmy, “řekl kritik Roger Ebert a v britském filmovém časopise Empire se umístil na 26. místě ve světové kinematografii.
(Disney Wiki / Creative Commons) 
(Disney Wiki / Creative Commons) 
(Disney Wiki / Creative Commons) Trvalo pět hodin líčení každý den přeměnit Jean Marais na šelmu, a když se šelma na konci filmu přeměnila na prince, Greta Garbo (případně Marlene Dietrich nebo Tallulah Bankhead, podle jiných účtů) má křičet: „Vrať mi zpět své zvíře.“ Ačkoli to není nikdy sexuálně explicitní, La Belle et la Bête je obviněna ze sexuálních nedostatků - posílených vztahem mezi Cocteauem a Marais, kteří někteří věří, že byli „prvním moderním homosexuálním párem“ . “
Pravděpodobně ne náhodou bude v roce 2017 představena živá akční verze časopisu Beauty and the Beast, která je údajně první otevřeně gay postavou v jakémkoli filmu Disney: Josh Gad hraje Gastonova pomocníka, LeFou - tah, který již vyvolal tři vůle: jedno od homosexuálních aktivistů, kteří mají pocit, že postava podporuje negativní stereotypy - LeFou nakonec znamená „šílený muž“; druhý ze sociálních konzervativců, kteří tvrdí, že homosexuální postavy způsobují, že se cítí nepříjemně; a třetina od představitelů ruské vlády, kteří by mohli film zakázat, pokud se rozhodnou, že obsahuje prvky „gay propagandy“.
Různé interpretace „Krása a zvíře“ pomohly udržet příběh naživu po staletí a představovaly nové verze pro nové generace. Každá nová verze má sílu fascinovat, vzrušovat nebo vyvolávat nové reakce, jak brzy uvidíme s nejnovější inkarnací příběhu.
