Dvakrát ročně přehlíží vesnice Takayama v japonských Alpách své poklady městem: 23 vyřezávaných dřevěných plaváků pokrytých zlatem a lakem. Tito ozdobený yatai sahají více než 350 let do japonského surrealistického, kulturně bohatého období Edo, kdy byl národ uzavřen před vnějším světem. Izolovali japonští umělci svou kreativitu - a vytvořili také několik high-tech překvapení.
Související obsah
- Proč jsou loutky (a loutkáři) stále důležité
Dělníci ze dřeva, hedvábí a další zruční řemeslníci obývali Takayama ze 17. století. Jelikož vládci Samuraje zakázali obchodní třídě předvádět své bohatství, bohatí obchodníci místo toho nalili své zdroje do komplikovaných náboženských obřadů. Horské město na dvouletých festivalech sklizně nabídlo odbytiště pro kreativní soutěž mezi různými okresy. Obchodníci najali kvalifikované řemeslníky, aby stavěli a zdobili yatai velkolepější než jejich sousedé.
Výsledek? Opulentní vozy zdobené zlacenými zvířaty, hedvábnou brokátou a lesklým červeným a černým lakem. Několik příběhů bylo vysoké, oslnivé kolové plováky vážily natolik, že si jeden z nich po městě vyžádal 20 mužů.
O tři sta padesát let později se obyvatelé Takayamy stále oblékají do kostýmů a v době sklizně táhnou yatai městskými úzkými uličkami. Hypnotická flétna a bicí hudba přenáší účastníky zpět v čase. Když průvod projíždí po Takayamových lesklých červených mostech, zářivé barvy vozů se odrážejí v proudech pod nimi. Noční průvody jsou ještě magičtější. Za soumraku dodávají lesk vyřezávaným plavákům a zlatým akcentům lesk zářící papírové lucerny.
Každý yatai má jedinečné jméno a historii. Zlaté fénixy symbolizující věčný život povstávají z vrcholu jednoho plováku a jemné, vyřezávané pivoňky a chryzantémy zdobí kola jiného. Kame Yatai sportuje obří želvu s podivnou lidskou hlavou - očividně otec a syn, kteří ji vyřezávali na počátku 18. století, nikdy neviděli skutečnou želvu.
A na palubě některých plaváků je ještě něco: japonské prototypové roboty. Tyto mechanické panenky, nazývané karakuri ningyō, pramení k životu na vyvýšeném plováku. Pod devíti týmy devíti loutkářů manipuluje každou panenku jemným taháním za neviditelné řetězce.
„Karakuri“ označuje mechanické zařízení určené k lákání, dráždení nebo inspiraci zázraku. Opírá se o prvek tajemství a překvapení. „Ningyō“ se volně překládá jako loutka, panenka nebo podobizna. Zatímco ostatní loutky jsou ovládány viditelnými strunami nebo dráty, jsou tyto manévrovány 36 strunami, skrytými v dřevěné paži. Skryté pružiny a převody vnášejí mechanické panenky překvapivými, živými gesta. Tváře loutek jsou vyřezávané a malované tak, aby jemné pohyby hlavy a hra světla a stínu zprostředkovaly různé emoce - radost, strach, zlost, smutek a překvapení.
Tito proto-roboti typicky oživují mýty nebo legendy, často reenacting scénu z větší hry. Jeden z nejstarších plováků Takayamy, Hoteitai, má tři milované postavy: Hotei, bůh štěstí s bláznivým blátem a dvě bezbožné děti. Během festivalových představení se malé loutky chlapců a dívek houpají jako akrobaty na lichoběžníkových prutech, aby přistáli, jako by kouzlem, na Hoteiho bedrech. Pro finále se Hoteiho fanoušek zvedne a stane se stožárem. Odvíjí se prapor, který nese zprávu o ctnostech skromnosti.
Jako první automaty v Japonsku hrál karakuri důležitou roli ve vzestupu technologie. Během vynucené izolace v období Edo absorbovali japonští vědci jakoukoli západní technologii, kterou našli, a přizpůsobili ji svým účelům. Jejich první experimenty zahrnovaly hodiny a mechanizované panenky. Japonští časní inženýři použili loutky k prozkoumání fyziky a automatizace.
Uctívaný výrobce karakuri, Tanaka Hisashige, založil předchůdce společnosti Toshiba. Toyoda Sakichi po práci s mechanizovanými panenkami doladila montážní linku Toyota. A Kirsty Boyle, autorita pro starověké japonské loutky, říká, že chůze karakuri inspirovala vynález humanoidních nebo biped robotů.
Dnešní loutkáři předávají své znalosti mladším členům rodiny. Tomiko Segi, kurátor Takayama Festival Floats Exhibition Hall v areálu svatyně Sakurayama Hachiman, sděluje Smithsonian.com, že dokonalosti v umění výroby těchto proto-robotů může trvat desetiletí. "Jeden z účinkujících se začal učit, jak pohybovat karakuri, když mu bylo devět let, " říká. "Nyní má 30 let."
Pádový festival, nebo Hachiman matsuri, začíná 9. října. Chybí-li však samotný festival, neznamená to, že mu chybí. Putujte po Takayamě dost dlouho a musíte najít jeho yatai guru. Tyto úzké, zděné sklady, rozptýlené po Takayamě, byly postaveny speciálně pro festivalový plovák. Jejich dveře vysoké 20 metrů je rozdávají. Chcete-li se podívat na samotné plováky, podívejte se na výstavní sál Takayama Festival Floats Exhibition Hall - zobrazuje rotující výběr čtyř yatai po celý rok. Nebo chytte loutkové představení v Shishi Kaikan pár bloků severně od řeky Miyagawa, abyste zachytili ten festival po celý rok.
(Robert Paul Young [Flickr / Creative Commons]) 
Loutka hraje na vrcholu Matsuri float (Robert Paul Young [Flickr / Creative Commons]) 
(Robert Paul Young [Flickr / Creative Commons]) 
Loutky jsou manévrovány s baleen strunami (Francesco G [Flickr / Creative Commons]) 
(Robert Paul Young [Flickr / Creative Commons]) 
Automat se nachází na loutce na Takayama matsuri (Vintage Lulu [Flickr / Creative Commons]) 
Karakuri vystoupí na festivalu Hachiman matsuri v Takayamě (Vintage Lulu [Flickr / Creative Commons]) 
Plováky se připravují na loutkové představení (Robert Paul Young [Flickr / Creative Commons]) 
Dítě sedí na plováku v Takayamově matsuri (Vintage Lulu [Flickr / Creative Commons]) 
Detail plováku (Vintage Lulu [Flickr / Creative Commons])
