Dvě obrovské závěsné svitky čínské kaligrafie se dramaticky odvíjí při vstupu na novou výstavu „Malování slovami: Pánští umělci dynastie Ming“, na pohled v galerii Arthura M. Sackler Smithsonian. V galerii jsou další dveře třetí.
Tyto tři showstoppery od podlahy ke stropu jsou nápadné a moderní jako mastná pastelka Richarda Serry. Ale jsou to básně.
Jeden v rozrušených tahech štětcem je melancholický odraz, ve volném čase v mém studiu na konci roku, od ca. 1540. Více než 10 stop vysoký a téměř 5 stop široký, čte (v částečném překladu):
"Pruh u mé brány je pustý a suchý, jen málo z nich přijde zavolat." . . . Moji přátelé jsou rozptýleni jen málo a daleko od sebe a déšť jen mrhá. “
Stephen D. Allee, přidružený kurátor muzea pro čínskou malbu a kaligrafii, který tuto výstavu uspořádal, uvádí: „Známe pouze pět svitků této hrdinské velikosti umělcem Wen Zhengmingem [1470–1559] a toto je jediný známý příklad. s osobní báseň. “
Závěsný svitek s názvem „ Na volný čas v mém studiu na konci roku“ od Wen Zhengming (1470–1559), dynastie Číny Ming, ca. 1540 (Freer Gallery of Art) 
Na volném čase v mém studiu na konci roku (detail) Wen Zhengming (1470-1559), ca. 1540 (Freer Gallery of Art) Wen opustil prestižní zaměstnání v Ming Imperial Court už po osmi letech, protože nebyl spokojen s nemilosrdnou politikou dne. Dalších 32 let žil v důchodu život gentlemanského učence - čtení, malování a skládání poezie. Wen složil báseň „Ve volném čase“, když mu bylo 30, v roce 1500, ale umělecké dílo o impozantním pohledu bylo vytvořeno, když mu bylo 70. Do té doby byl slavný kaligraf, pravděpodobně pověřený soukromým klientem, aby si vytvořil kopii jeho básně (Pravděpodobně potřeboval peníze, říká Allee).
Předloha v Leisure je mezi 45 svitky a alba listy v pořadu, který byl vytvořen mezi 1464 a 1622 umělci školy Wu sídlící ve městě Suzhou s kanálem, stále nazývaném „Benátky východu“.
Wu škola má jméno od prosperujícího království, které kdysi vládlo regionu. Wu School umělci vynikali v hudbě a dramatu, ale byli zvláště obdivováni jejich mistrovstvím v poezii, malbě a kaligrafii.
Handscroll s názvem, Jarní shromáždění, Shen Zhou (1427-1509), dynastie Ming, ca. 1480 (Freer Gallery of Art) „Tyto komplementární umělecké formy, které jsou v Číně společně označovány jako„ Tři dokonalosti “, byly považovány za nejlepší způsoby literárního vyjádření, “ vysvětluje Allee.
Tři dokonalosti se sejdou v každé krajině.
"Všechny obrazy na nich zapisovaly básně, " říká Allee. "Nápis je zásadní pro pochopení toho, o čem je umělecké dílo."
Pokud například společně navštívili čtyři umělci, jeden by mohl namalovat krajinu a ostatní na ni reagovat básněmi. "Mezi obrázkem a básní existuje vzájemný vztah, " říká Allee. "Nápis vám řekne historii cesty."
Pokračuje: „Poezie byla tehdy primárním prostředkem slušné sociální výměny. Básně inspirují, doprovázejí a reagují na obrazy a kaligrafii. “
Mnoho malířů a kaligrafů školy Wu se znali. Například malíř, básník a kaligraf Shen Zhou byl blízkým přítelem jiného malíře Liu Jue, který se oženil se Shenovou starší sestrou. Oba umělci se společně vydali na poznávací výlety.
"Čím více chápete osobní, profesionální a stylistické vztahy mezi těmito umělci, tím více chápete jednotlivé skladby, " říká Allee. "Většinu těchto obrazů provedli přátelé pro přátele (nebo členy rodiny), takže odpovědi jsou docela osobní."
Básně by oživily krajinu, alespoň pro každého čínského diváka.
"Poezie je mnohem lepším prostředkem pro vyjádření emocí než malba nebo kaligrafie, které obě vycházejí z myšlenek, " říká Allee.
Někdy byly básně přidány mnohem, mnohem později cizími lidmi.
Handscroll s názvem „Jarní shromáždění“ (detail) od Shen Zhou (1427-1509), dynastie Ming, ca. 1480 (Freer Gallery of Art) Jedna krajina od Shen Zhou, Očekávaná návštěvníci, líčí oděného gentlemana stojícího ve dveřích skromného jezírka, jeho služebník vedle něj drží svitek a čeká na pozdravy hostů. Jeden návštěvník právě zakotvil v člunu a šel přes lávku. Další přichází lodí, která nosí krabici s jídlem. Broskvoně jsou v květu, což znamená jaro. Jsou připraveni společně strávit příjemné odpoledne obdivováním svitku.
Shen Zhou věnoval obraz Hua Fangovi (1407-1477), modernímu z prominentního bohatého klanu, který zachránil část země severně od Suzhou po ničivé povodni a zmírnil daňové zatížení místní populace. Muž ve studiu pravděpodobně reprezentuje Huu jako učeného gentlemana a čeká na přátele ve své odlehlé zahradě, která odkazuje na jeho rafinovanou chuť a ušlechtilý charakter.
Nápisy přidala neméně osobnost než císař - o 300 let později. Allee nám říká, že císař Qianlong (1735-1796) tak obdivoval tuto krajinu, že přidal kaligrafický frontispiece a čtyři poetické nápisy. Pravděpodobně se císař ztotožnil s filantropem.
Při společenských shromážděních byly často vytvářeny kaligrafické svitky. Allee ukazuje na posun ruky v horizontálním případě. Kaligrafie se uvolní, když ji čtete zprava doleva (takto psají Číňané). Říká, že přátelé by se spojili na dlouhé večery umění a pití. Kaligrafie se nevyhnutelně uvolňuje, jak se noc opotřebovává.
Allee vysvětluje, jak kaligrafové fungovali: Služebník nebo „psací chlapec“ by stál na jednom konci dlouhého stolu a na druhém konci na druhém konci. Jak kaligraf pracoval, jeden sluha svinul kaligraficky zakrytý papír, zatímco druhý na druhém konci rozbalil prázdný papír. Kaligraf se nikdy nemusel hýbat.
"Načasování bylo velmi důležité mezi mistrem a jeho pomocníky, " říká Allee. "Kaligraf se zaměřuje na inkoust a štětce." Jeho pohyby pocházejí z lokte a ramene, ne z zápěstí. Je v tom určitý fyzický rozměr, takže by neztratil tekutost. Psací kluci sledovali pána, takže když se naklonil, aby znovu natáhl štětec, mohli posouvat papír. “
Inkoust na papírové kresbě s názvem Bambus po dešti na řekách Xiao a Xiang, Xia Chang (detail) (1388-1470), dynastie Ming, 1464 (Freer Gallery of Art) Na výstavě je zastoupeno 30 umělců krajiny. Allee zobrazuje díla stravitelným způsobem podle umělce, příjemce a příležitost k vytvoření uměleckého díla. Básně jsou přeloženy výše červeným písmem. Štítky na zdi popisují, co se ve scéně děje, její symboliku a konkrétní použité techniky a styly (mnoho z nich vědomé odkazy na mistry dřívějších dynastií Tang a Song).
Zvláště vyniká jedna viněta „Xiao-Xiang River After Rain“ od Xia Chang (1388-1470): Nízko položená větev bambusu na břehu řeky klesá do vody, ale pouze na pár palců, než se znovu objeví. na povrchu. Ponořené listy jsou světle šedé; ostatní uhlíková čerň.
Nejen, že je skvěle malovaný, ale je také věrný životu. To samé jsem viděl minulý týden při pěší turistice v údolí Bryce Canyon v Utahu.
Handscroll s názvem The Beauties of Shu River, připisovaný Qiu Ying (ca. 1494-1552), dynastie Ming, 16.-17. Století (Galerie umění Freer)
