Dalo by se říci, že globalizace začala v Portugalsku trochu před přelomu 16. a 16. století. Alespoň to je závěr, kterého je pravděpodobné dosáhnout po návštěvě rozsáhlé výstavy, více než čtyři roky v natáčení, v galerii Arthura M. Sackler Smithsonian ve Washingtonu, DC Přehlídka, stejně jako národ, který je jejím předmětem, shromáždila umění a myšlenky z téměř všech částí světa.
Související obsah
- Z hradu
- Písmena
To bylo Portugalsko, které začalo být známé jako věk objevu, v střední-1400s. Nejzápadnější země v Evropě, Portugalsko, byla první, která významně prozkoumala Atlantský oceán, kolonizovala Azory a další blízké ostrovy a poté vzdorovala západnímu pobřeží Afriky. V 1488, portugalský průzkumník Bartolomeu Dias byl první plavit se kolem jižního cípu Afriky, a v 1498 jeho krajan Vasco da Gama opakoval experiment, dělat to jak daleko do Indie. Portugalsko by zřídilo přístavy tak daleko na západ jako Brazílie, tak daleko na východ jako Japonsko a podél pobřeží Afriky, Indie a Číny.
Byl to „kulturně vzrušující okamžik, “ říká Jay Levenson z Muzea moderního umění, kurátor výstavy. "Všechny tyto kultury, které byly odděleny obrovským množstvím moře, najednou měly mechanismus vzájemného učení."
Výstava „Zahrnutí zeměkoule: Portugalsko a svět v 16. a 17. století“ je dosud největší Sacklerovou výstavou. Celé muzeum zabírá asi 250 předmětů z více než 100 věřitelů a přelije se do sousedního Národního muzea afrických Umění. V místnosti plné map je první představená mapa světa (od počátku 1490) na cestě ze značky (s imaginárním pozemním mostem z jižní Afriky do Asie), ale jelikož následné úsilí odráží objevy portugalských navigátorů, morfologie kontinentů do tvarů, které dnes poznáme.
Další místnost je z velké části věnována druhům předmětů, které se dostaly do Kunstkammeru nebo kabinetu zvědavosti, ve kterém by bohatý Evropan zobrazoval exotiku vyrobenou z materiálů ze vzdálených zemí - pitné kelímky pštrosích skořápek, želvovinová jídla, matku - perlové rakve. Každý objekt, ať už je to africký měděný náramek, který se dostal do evropské sbírky nebo vlámské obrazy portugalské flotily, ukazuje na globální vliv Portugalska.
Bylo by vážnou chybou myslet si, že globální ambice Portugalska byly čistě benevolentní nebo dokonce ekonomické, říká historik UCLA Sanjay Subrahmanyam: „Portugalská cesta nebyla jen prozkoumávat a obchodovat, ale také nasazovat námořní násilí, o kterém věděli, že byli dobří, aby mohli zdanit a podvracet obchod druhých a vybudovat politickou strukturu, ať už chcete říkat říši nebo ne, v zámoří. “ Katalog výstavy skutečně nabízí znepokojující připomenutí přestupků a dokonce i zvěrstev spáchaných na portugalském jménu: člun muslimů zapálený bezohledným Vasco da Gama, africké otroky dovážené, aby podpořily brazilskou ekonomiku.
Když se různé kultury setkaly poprvé, došlo často k nedorozumění, bigotnosti, dokonce nepřátelství a Portugalci nebyli v tomto ohledu sami. Japonci nazvali Portugalce, kteří přistáli na jejich pobřežích, „jižní Barbarians“ (protože přišli většinou z jihu). Mezi nejzajímavější předměty výstavy patří mosazné medailony zobrazující Pannu Marii a Ježíše. Nedlouho poté, co portugalští misionáři přeměnili mnoho Japonců na křesťanství, začali japonští vojenští vládci pronásledovat konvertáty a nutit je, aby šlapali po těchto fumi-e („obrázky, na které je třeba jít“), aby ukázali, že se vzdali barbarského náboženství.
S takovým kulturním napětím, které se projevuje v často vynikajících uměleckých dílech, bylo „Enlopassing the Globe“ kritickým favoritem. The New York Times to nazvala „tour de force“ a Washington Post shledal výstavu „fascinující“ v zobrazení „napjatého, obtížného a někdy brutálního zrození moderního světa“. Výstava končí 16. září a otevírá se 27. října v sídle Evropské unie Musée des Beaux Arts v Bruselu, nyní vedeném Portugalskem.
Portugalský prezident Aníbal Cavaco Silva prohlašuje v předstihu k výstavnímu katalogu: „Cesty, které Portugalci vytvořili pro spojení kontinentů a oceánů, jsou základem světa, který dnes obýváme.“ Pro lepší nebo horší je v pokušení přidat.
Bývalý stážista David Zaz je členem časopisu Moment Magazine.
