Před třinácti lety se v asijské ptačí populaci trhal smrtelný kmen ptačí chřipky známý jako H5N1. V lednu 2004 čínští vědci uvedli, že virus byl nakažen také prasaty - což je alarmující vývoj, protože prasata jsou citlivá na lidské viry a mohla by působit jako „míchací nádoba“, která by viru umožnila skočit na člověka. „Naléhavou pozornost je třeba věnovat pandemické připravenosti těchto dvou podtypů chřipky, “ uvedli vědci ve své studii.
V té době však byla mimo Čínu věnována malá pozornost - protože studie byla publikována pouze v čínštině v malém čínském časopise veterinárního lékařství.
Až do srpna téhož roku se Světová zdravotnická organizace a OSN dozvěděly o výsledcích studie a spěchaly, aby ji přeložily. Tito vědci a tvůrci politik narazili na jedno z největších nevyřešených dilemat vědy: jazyk. Nová studie v časopise PLOS Biology vrhá světlo na to, jak rozšířená propast může být mezi vědou v anglickém jazyce a vědou v jakémkoli jiném jazyce a jak může tato mezera vést k situacím, jako je případ ptačí chřipky nebo horší.
„Rodilí mluvčí angličtiny mají tendenci předpokládat, že všechny důležité informace jsou v angličtině, “ říká Tatsuya Amano, výzkumník zoologie na University of Cambridge a hlavní autor této studie. Amano, rodák z Japonska, který žil v Cambridge pět let, se setkal s touto zaujatostí ve své vlastní práci zoologa; publikování v angličtině bylo pro něj pro další kariéru nezbytné, říká. Současně viděl studie, které byly přehlíženy globálními recenzemi, pravděpodobně proto, že byly publikovány pouze v japonštině.
Přesto, zejména co se týče práce na biologické rozmanitosti a ochraně, říká Amano, že většina nejdůležitějších údajů je shromažďována a zveřejňována vědci v zemích, kde žijí exotické nebo ohrožené druhy - nejen ve Spojených státech nebo Anglii. To může vést k přehlédnutí důležitých statistik nebo kritických průlomů mezinárodními organizacemi nebo dokonce vědcům zbytečně duplikovat již provedený výzkum. Hovoří za sebe a své spolupracovníky a říká: „Myslíme si, že ignorování neanglických článků může způsobit nepochopení ve vašem porozumění.“
Jeho studie nabízí konkrétní příklady důsledků zaujatosti anglické vědy. Například nejnovější údaje o populaci víly pitta, druhy ptáků nalezené v několika asijských zemích a klasifikované jako zranitelné, nebyly zahrnuty do posledního hodnocení Mezinárodní unie pro ochranu přírody. Důvodem bylo opět to, že příspěvek byl publikován pouze v čínštině.
V rámci nové studie se tým Amano podíval na celý soubor výzkumů dostupných na Google Scholar o biologické rozmanitosti a ochraně, počínaje rokem 2014. Při hledání pomocí klíčových slov v 16 jazycích vědci našli celkem více než 75 000 vědeckých prací. Z těchto příspěvků bylo více než 35 procent v jiných jazycích než v angličtině, přičemž na prvním místě je španělština, portugalština a čínština.
Amano říká, že i pro lidi, kteří se snaží ignorovat výzkum publikovaný v neanglických jazycích, existují problémy. Více než polovina neanglických článků pozorovaných v této studii neměla anglický název, abstrakt ani klíčová slova, takže je většina vědců provádějících vyhledávání v angličtině neviditelná. „Myslím, že tento problém je ve skutečnosti mnohem větší, než si mnozí myslí, “ říká Amano.
Tento problém je obousměrná ulice Nejenže velká vědecká komunita vynechává výzkum publikovaný v neanglických jazycích. Ale dominance angličtiny jako lingua franca vědy je pro vědce a tvůrce politiky, kteří mluví neanglickými jazyky, obtížnější využít vědy, která jim může pomoci. Například z 24 ředitelů ochrany přírody ve Španělsku dotázaných Amanem a jeho týmem 13 uvedlo, že jazyková bariéra ztěžuje jejich práci tím, že omezuje jejich přístup k informacím o ochraně.
Je také znepokojivé, že angličtina se stala pro vědce tak prestižní, že mnoho neanglických mluvčích se vyhýbá publikování výzkumu ve svých vlastních jazycích, říká Amano. V souvislosti s tím nizozemští vědci zveřejňují více než 40 příspěvků v angličtině pro každý 1 článek v holandštině, podle analýzy z roku 2012 vydané publikací Research Trends . Touha publikovat v respektovaných anglických časopisech dokonce v některých zemích vede k tomu, aby časopisy snížily nebo přestaly vydávat ve svých místních jazycích.
Federico Kukso, člen MIT Knight Science Journalist, který o vědě ve španělštině a angličtině informoval více než 15 let, říká, že zaujatost přesahuje rámec toho, jak vědci sledují studia; to také ukazuje na to, na co se média rozhodnou zaměřit. Argentinský rodák již dříve psal o tom, jak média v anglickém jazyce inklinují ignorovat práci latinskoamerických vědců, a zejména když tito vědci spolupracují s americkými nebo britskými vědci.
Hegemonie vědy v anglickém jazyce - a vědecké žurnalistiky - vedla k povýšení práce britských a amerických vědců nad práci jiných národů, říká Kukso. Příklad z počátku letošního roku, kdy dokonalý argentinský paleontolog jménem Sebastián Apesteguía pomohl objevit nový druh dinosaura. Většina médií v anglickém jazyce ho ani nezmínila, místo toho se zaměřila na své americké spolupracovníky.
„Nepokrývají vědecký průlom vědců v Latinské Americe, Asii a Africe, dokud se někdo neodváží to přeložit, “ říká Kukso o novinářích v přírodovědných oborech v anglickém jazyce. "Je to, jako by neanglická věda vůbec neexistuje."
Amano si myslí, že časopisy a vědecké akademie usilující o zahrnutí mezinárodních hlasů jsou jedním z nejlepších řešení této jazykové mezery. Navrhuje, aby veškeré velké úsilí při sestavování recenzí výzkumu zahrnovalo mluvčí různých jazyků, aby nebyla přehlížena důležitá práce. Navrhuje také, aby časopisy a autoři byli nuceni překládat shrnutí své práce do několika jazyků, aby je lidé na celém světě snáze našli. Amano a jeho spolupracovníci přeložili shrnutí své práce do španělštiny, čínštiny, portugalštiny, francouzštiny a japonštiny.
Scott Montgomery, geolog z University of Washington, souhlasí s tím, že se jedná o důležitý problém, který je třeba vyřešit. Pokud však jde o metodologii, Montgomery, který rozsáhle psal o vědecké komunikaci a podílel se na procesu včasného vzájemného přezkumu Amanovy práce, si myslí, že ve studii „chybí skutečná podstata nad rámec přidání stížnosti z literatury, která se objevila za posledních 20 let. let. “
Autoři vynaložili malé úsilí na rozlišení mezi výzkumem, který byl recenzován, a výzkumem, který nebyl v jejich vyhledáváních Google Scholar, říká Montgomery, což ztěžuje kvantifikaci toho, jak vážný výzkum je publikován v neanglických jazycích. Dodává, že autoři ignorují historický kontext tohoto problému. Teprve před několika desetiletími byla vědecká komunikace mnohem těžší, protože neexistovala dominantní lingua franca, která by publikovala a sdílela výzkum, říká.
„Došlo k dalším jazykovým bariérám a byly silnější a vyšší, “ říká Montgomery.
Zatímco vzestup angličtiny jako globálního a vědeckého druhého jazyka znevýhodňuje některé vědce v jiných zemích, je také nápomocen při mazání komunikačních kol, tvrdí. Montgomery je také skeptický vůči návrhům Amana a jeho spolupracovníků na zvýšení překladů pro vědecký výzkum. „Vědecký překlad - který jsem dělal na částečný úvazek po dobu 10 let - není levný nebo rychlý a strojový překlad je velmi dlouhou cestu od vykonání práce, pokud to někdy bude, “ říká.
Vědci ve všech oborech by měli prospěch z učení jiného jazyka, říká Montgomery - včetně rodilých mluvčích anglického jazyka. Domnívá se však, že nejlepším řešením jazykové bariéry vědy je povzbudit vědce na celém světě ke studiu angličtiny. To se může zdát nespravedlivé říkat jako rodilý mluvčí, připouští, ale jak se angličtina stále šíří a prosperuje po celém světě, říká, že je to stále více nezbytné. „Je to obtížný proces, který má na to hrubou spravedlnost, “ říká Montgomery. "Ale je to hluboké, lidské a opakovaně prokázané."
Montgomery a Amano souhlasí s alespoň jednou věcí: Ignorovat jazykové bariéry ve vědě je nebezpečné. „Někdo se musí tímto problémem začít vážně zabývat, “ říká Amano.
