Kromě třpytivých šperků, složitě vyřezávané slonoviny a dřeva, odhalujících fotografií a kosmopolitních ozdobných předmětů, se nová výstava o umění ze svahilského pobřeží v Smithsonianově africkém muzeu umění nakonec soustředí na slova.
Jak nejstarší, tak i nejnovější předměty na světě na obzoru: Swahiliho umění napříč oceánem, první velká výstava věnovaná umění svahilského pobřeží v jihovýchodní Africe, se zabývá slovy.
Náhrobky vyřezávané z korálů z 15. století kombinují jejich text s rostlinnými vzory a květinami; jejich formy připomínají kameny z Egypta a Íránu od 12. do 15. století, zdůrazňujíc svahilské pobřeží jako místo, kde se překračovalo mnoho kultur, od Afriky přes Indický oceán až po Indii a Čínu.
Ale řadu super současných zpráv lze najít umělecky na klapkách na bahno z Zanzibaru před pouhými deseti lety, jejichž fráze, přeložené, nabízejí fráze jako „Work is Life“, „Možná Later“ a „All's Cool my“ Příteli. “
Klapky jsou zapůjčeny od Fowlerova muzea v UCLA, jedné z 30 různých půjčoven ze čtyř kontinentů, které zapůjčily 170 objektů v show zaměřené na umění současného pobřežního Keni, Tanzanie, Somálska, Mozambiku, Indického oceánu a pevninskou Afriku.
Velké historické příklady uměleckých děl z oblasti, která byla místem důležitých přístavních měst od 9. století, bylo nemožné přepravit na výstavu, která se poprvé ukázala v Krannertově uměleckém muzeu na University of Illinois na Urbana-Champaign. Ale v náhrobcích ze starobylých městských států Mombassa a Gedi, zapůjčených poprvé z národních muzeí v Keni do Severní Ameriky poprvé, „můžete vidět neuvěřitelné mistrovství místních řemeslníků, kteří je vyřezávali doslova z skalního podloží, korálového moře, do těchto velkých památek, “říká Prita Meier, odborná asistentka dějin umění na newyorské univerzitě a jeden ze spoluřešitelů výstavy.
Použitím afrických kaligrafických nápisů, které si půjčují od muslimské kultury Egypta a Íránu, Meier říká: „hráli si s jazyky těchto míst a zakrývali tyto objekty vizuální kulturou jinde, vzdálených míst.“ A vyřezáváním těchto ovlivňuje korály, „trvale vytvářejí plynulost swahilského pobřeží, “ říká. "Jsou to opravdu skvělé kousky."
Náhrobek svahilského umělce z Kilinidini, Mombassa County, Keňa, 1462, vytesaný z korálů (Mombasa Fort Jesus Museum, Národní muzea v Keni) 
Náhrdelníky na discích, které se nosí v Ománu, ve východní Africe a v jižní Asii, od neznámého ománského umělce, od počátku do poloviny 20. století (muzeum Bait Al Zubair, Muscat, Ománský sultanát) 
Sandály, pravděpodobně vlastněné sultánem Fumem Omari, neznámým svahilským umělcem, Witu, Lamu County, Keňa, c. 1890-94 (Brooklynské muzeum, Brooklynská muzejní sbírka) 
Portolanův graf Indiarum Orientalum, Frederick de Wit, 1708 (Správní rada University of Illinois v Urbana-Champaign jménem její knihovny vzácných knih a rukopisů) 
Buben z ostrova Wasini, Keňa, umělcem svahilštiny, c. 17. století (Mombasa Fort Jesus Museum, Keňská národní muzea) 
Židle Kiti cha enzi, 19. století, je ve svahilštině „trůnem moci“ Zanzibar v Tanzanii (muzeum Peabody Essex, Salem, Massachusetts, dar slečny Ruth R. Ropesové, paní Mary R. Trumbull a paní Elizabeth Williams, 1940) 
Maska neidentifikovaného umělce Makondy z poloviny 20. století (Galerie umění QCC City University of New York, 13-02-03) 
Fotograf Narandas Vinoid Parekh emigroval z Indie do Mombassy; Muž sedí Studio Parekh, 1966 (Sbírka Heike Behrend) 
Ostafrikanische Schönheit (východoafrická krása) od JP Fernandese, Zanzibaru, Tanzanie, před rokem 1900; barevný sloupec na pohlednici, c.1912 (Sbírka Christrauda M. Gearyho) Současně, bláto klapky odrážejí, jak důležité slovo zůstává v kultuře regionu, podle Allyson Purpury, hlavní kurátorky a kurátorky globálního afrického umění v Krannert, kde strávila několik let s Meierem uváděním světa na horizont .
"Každodenní quotidian objekty, jako je klapka na blátě, se nyní zdobí slovem, " říká Purpura. "Slovo je agentem zdobení a agentem estetické hry."
Mezi těmito dvěma extrémy v čase a materiálu je několik příkladů bohatě ilustrovaných Koránů, islámské posvátné knihy, řemeslníků v Siyu v dnešní severní Keni a uměleckých nápisů v objemu arabské gramatiky 19. století.
Byly však nalezeny také slova zasunutá do amuletových případů z keňského města Lamu, ozdobená slovy a určená k uzavření písemných poznámek a vyvolání. Arabská kaligrafie elegantně zvoní porcelánovými svatebními miskami z 19. století. V swahilské kultuře „slova nejsou jen vizuální věci, “ říká Purpura. "Slova jsou také zvučná." Slova mají být přednesena. Slova jsou vizuálně zajímavá a přesvědčivá a slova samotná také ztělesňují zbožnost a oddanost. “
To platí zejména pro kangu, populární africké zábaly v regionu, které často mají písemné povzbuzování doprovázející jejich design. Módní ženy ze svahilského pobřeží požadovaly na svých oděvech nejaktuálnější fráze, něco, co frustrovalo evropské výrobce, kteří jim nemohli dostat nové návrhy dostatečně rychle, než byl přijat jiný.
Jak je znázorněno na sérii fotografií z konce 19. století, ženy na sobě klokany s arabským až latinským písmem začaly nosit svahilské fráze. "Říčení bylo velmi důležité, " říká Purpura. "Muselo to být velmi vtipné, žebravé, poetické nebo oddané rčení." Takže by došlo ke změně toho, co se bude psát. “A ženy často měly stovky kang, aby udržely krok se změnami, říká.
Gus Casely-Hayford, nově nainstalovaný ředitel Národního muzea afrického umění, uvedl, že byl rád, že přehlídka rozšiřuje představu o tom, co představuje africké umění. "Jak ukazují ohromující a překvapující práce na této výstavě, zdánlivě rigidní hranice, které přišly k vymezení míst, jako je Afrika a Asie, jsou ve skutečnosti pozoruhodně plynulé, propojené křižovatkami umění, obchodu a kultury."
Výstava World on the Horizon je v dohledu v podzemní galerii sousedící s asijským uměním ze sbírek nedalekých galerií Freer a Sackler, stejně jako se svahilské pobřeží ocitlo uměleckým vedením africké pevniny s Indií a Čínou přes Indii. Oceán.
"Je perfektní, že na této straně působí jako průnik mezi hlavními asijskými sbírkami a přesouvá se do hlavních afrických sbírek na druhé straně, " říká Meier.
„Svět na obzoru: Swahiliho umění přes oceán“ pokračuje 3. září v Smithsonianově Národním muzeu afrického umění ve Washingtonu, DC
