Mladí lékaři se dnes trénují, aby mluvili hezky, přemýšleli o pěkných myšlenkách a vyhýbali se zanedbáváním právníků. Barevná subkultura lékařského slangu je tedy pravděpodobně CTD („krouží odtokem“), ne-li DOA („mrtvá při příjezdu“), což může být dobrá věc. Pravděpodobně to bylo trochu necitlivé, když lékaři nalepili katétr plicní tepny do osoby s větší velikostí, která byla označována jako „harpunování“. A nikdy nebylo skvělé, když jsme si povšimli, že nově obětí motocyklové havárie byla GPO („dobrá pouze pro části“).
Související obsah
- Home Sweet Homepage
- Poslední fanoušek stojící
Ale ve špatných starých časech, kdy byl lékařský život volnější, byl humor typu MASH samozřejmostí. Zprávy o pacientech byly bezpečně ukryty v zadní kanceláři, takže lékaři se cítili volně k tomu, aby si sami mohli čmárat tajné poznámky jako FLK („legrační vyhlížející dítě“) nebo dokonce FLK s GLM („vyhlížející máma“). LOL v NAD („malá stará dáma bez akutní úzkosti“) byla chlebem a máslem mnoha lékařských praktik, alespoň dokud se nepřevedla na ECU („jednotka věčné péče“). Nebo ji někdy její rodina bezdůvodně vyhodila do klubu Knife and Gun Club („pohotovostní místnost“), obvykle, když na dovolené závodili. Když se to stalo, jazyk používaný obtěžovanými zaměstnanci ER měl sklon stát se nepotisknutelným.
Pokud měli pacienti potíže s porozuměním instrukcím, lékaři je někdy označili jako CNS-QNS („centrální nervový systém - kvocient nedostatečný“) nebo prostě prostý NTB („ne příliš jasný“). V Anglii, kde bylo „nasranej“ nebo opilosti v místní hospodě oblíbenou cestou k CNS-QNS, lékaři často kategorizovali pacienty jako PFO, PGT nebo PDE („naštvaný, padal“, „naštvaný, bouchl“). "naštvaný, popírá všechno"). Méně diagnosticky přesná, i když stále užitečná, byla pohmožděná a otlučená sběrná kategorie UBI („nevysvětlené poškození piva“).
Abychom byli spravedliví, lékaři často namířili svůj bezcitný argot nejen na pacienty, ale také na sebe. V závislosti na specialitě může být lékař „pasažérem“, „sběračem nosu“, „rozkrokovým dokem“ nebo „zadním admirálem“. Chirurgové byli „spokojeni s nožem“ nebo „sekáním“, zatímco „fosilní dokumenty“ se dozvěděli všechno, co znali, když hořčičná omítka byla špičková.
Zejména pro stážisty a obyvatele, „vývojem našeho soukromého žargonu jsme se stali součástí klubu (nebo gangu), který si dával pozor, “ vzpomíná jeden lékař středního věku. Sdíleli zážitek, jak získat PIMPED („dal mě na své místo“) nepřátelským starým palebným stylem vrtacího seržanta. Pro skutečné hrůzy jejich práce, označující krev jako „dům červenou“ nebo spálit oběti jako „křupavá zvířátka“, přivedli bolest na únosnou vzdálenost.
Slang byl bezpochyby také způsob, jak vyvětrat nezdravé postoje. Zařazení pacienta do kategorie FOS (což neznamená „plný rozumu“) nebo trpící TMB („příliš mnoho narozenin“) by pravděpodobně nesplnilo standardy moderní soucitné péče. Tak dobrý riddance, to je jisté.
A přesto část mě také lituje myšlenky, že lékaři jsou nyní odrazováni od myšlení, mnohem méně vyjadřujícího, co by se přirozeně mohla cítit jakákoli lidská bytost v jejich postavení. Například jednoho dne jsem se u svého očního lékaře objevil, aby mi dal nové brýle. Sestra mě vedla obvyklými testy, a já jsem se rozčileně přiznal, co se stalo mým starým brýlím. Zde se nemusíme dostat do všech chaotických detailů. Řekněme jen, že to znamenalo uložení mých brýlí v botách a později i chvilku chůze, než jsem si všiml, že se něco pod nohama cítí podivně křupavě.
Sestra se na mě na okamžik podívala, možná hledala UBI, nebo se pokoušela rozhodnout, jestli jsem dýně („svítíš světlo do ucha a celá lebka se rozsvítí“).
Pak si zamumlala: „NTB“ a já jsem s její diagnózou stěží nesouhlasil.
Nejnovější knihou Richarda Conniffa je Plavání s Piranhasem v době krmení: Můj život dělá hloupé věci se zvířaty.
