Čínské restaurace jsou všudypřítomné po celé Americe, od velkých měst až po příměstské obchůdky po zaprášené zadní silnice, po dálniční čerpací stanice. Často jsou srdcem malých měst. Nabízejí známé menu komfortního jídla, ale také podobně znějící jména. A to není žádná náhoda. Přestože většina z 50 000 čínských restaurací ve Spojených státech není franšízy s velkým řetězcem, rodinné obchody typu mam-and-pop dodržují vyzkoušenou a opravdovou chuťovou tradici.
Související obsah
- Jsou Oysters afrodiziakum?
- Opravdu změnili úředníci Ellis Islandu jména imigrantů?
„Známost je jedním z jejich největších prodejních míst, “ říká Cedric Yeh, který jako vedoucí projektu iniciativy Sweet and Sour Initiative v Národním muzeu americké historie studuje čínské foodways (viz níže uvedené artefakty) a pomohl uspořádat v roce 2011 výstavu o čínštině jídlo v Americe v muzeu.
Mnoho čínských jmen restaurací je vybráno pro jejich příznivost - z touhy majitelů po úspěchu. Zahrnují slova jako zlatá, štěstěna, štěstí a zahrada. V Mandarin je zahrada „jüan“, homofon za peníze.
Slovo hraje, říká Yeh, je obvykle ztraceno na amerických večeři. Američanům možná některá jména nedávají smysl nebo se jim nedají překládat vtipným způsobem, říká Yeh, jehož rodiče měli v mladším městě Springfield v Massachusetts čínskou restauraci s názvem Jade Inn.
Jedno ze slov, které znamená štěstí v kantonštině, je bohužel napsáno „bohužel“. Restaurace, které toto slovo obsahují, si získaly hodně pozornosti, zejména v éře sociálních médií, říká Yeh, který také slouží jako místopředseda divize ozbrojených sil. Dějiny.
"Nemyslím si, že se někdy zastavili a přemýšleli o tom, proč by to mohlo přitáhnout pozornost, " říká Yeh.
Generátor čínských restaurací pro restaurace online vrhá hravou zábavu na dušené možnosti jmen, plivá „Goose Oriental“, „Mandarin Wall“, „# 1 Tso“ a „Fortune New Dynasty.“ Příznivě, možná, ale možná ne chytře .
Často se také používaly „Wok“, „zahrada“, „dům“ a „kuchyně“. „Golden“ byla nejznámější barva a panda a drak byli v kategorii zvířat nejpoužívanější. (bluebeat76 / iStock) Názvy čínských restaurací jsou však pro Číňany důležité. Vezměte „Voňavý přístav“ - jméno pro Hongkong, říká Andrew Coe, Brooklynský autor Chop Suey, kulturní historie čínského jídla ve Spojených státech . Číňané by pochopili, že se jedná o restauraci v Hongkongu.
Jména - spolu s nabídkami a dekorací - vytvořená prvním majitelem restaurace se zřídka mění, i když se obchod mění rukou vícekrát, jak to často bývá, říká Coe. Čínské restaurace se řídí vzorcem. "Věří v soudržnost a neodplazují zákazníky, " říká Coe. Pokud se název změní, může to znamenat změnu v kuchyni.
Většina čínských restaurací v Americe také získává své nabídky, výzdobu a dokonce i své pracovníky od malé skupiny distributorů, většinou se sídlem v New Yorku, i když některé jsou v Chicagu, Los Angeles a Houstonu, městě s rostoucí čínskou populací, Coe říká .
Čínské restaurace - ty, které zajišťovaly také Američany, a nejen čínské imigranty - se začaly šířit až na konci 19. století. Středem čínského potravinářského vesmíru bylo New York, kde mnoho Číňanů skončilo poté, co uprchli z rasového násilí na americkém západě. Coe říká, že na východě, obzvláště v roilingovém guláši přistěhovalců, který byl v té době v New Yorku, zatímco existoval anti-čínský sentiment, to nebylo nic virulentnějšího než bigotnost vůči jiným přistěhovalcům.
Přistěhovalci z Cantonu (jižní provincie, která obklopuje Hongkong a nyní známý jako Guangdong), otevřeli většinu ranných amerických restaurací. Kantonský vliv zůstává silný, ale s další vlnou čínských přistěhovalců v 70. a 80. letech se k americké směsi přidala kuchyně a kultura provincie Fujian, spolu s jídly od Hunan, Sichuan, Tchaj-pej a Šanghaj. A nyní, s rostoucím počtem čínských studentů navštěvujících americké univerzity, se objevují zajímavé regionální vlivy na možná nečekaných místech, jako je Pittsburgh, říká Coe.
"Zdá se, že většina Američanů věří v čínské jídlo, že by měla být levná a ne příliš exotická a měla by být podávána velmi rychle, " říká Coe. (Annop24 / iStock) Ale jména jsou stále podobná a říkají něco americkým i čínským hostům, říká Yeh. "Chcete dát zákazníkovi představu, že jedete do čínské restaurace, " říká. Restaurace se také musí postavit jako něco exotičtějšího než čínské místo na ulici, takže se může stát trochu vymyšlenějším jménem, dodává.
The Washington Post v roce 2016 analyzovala jména asi 40 000 čínských restaurací a zjistila, že „restaurace“, „Čína“ a „čínština“ se objevily společně v přibližně jedné třetině jmen. „Express“ bylo dalším nejoblíbenějším slovem, „Panda“ běží těsně za ním, částečně proto, že existuje více než 1500 restaurací „Panda Express“, které jsou součástí řetězce.
Často se také používaly „Wok“, „zahrada“, „dům“ a „kuchyně“. „Golden“ byla nejznámější barva a panda a drak byli v kategorii zvířat nejpoužívanější.
Mezi artefakty shromážděné pro iniciativu „Sladká a kyselá iniciativa“ Národního muzea americké historie v roce 2011 patří tento wok, který bývalí čínští imigranti do Kalifornie používali při přípravě jídel během osmdesátých let minulého století. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) 
Tato fortune cookie forma z roku 1910 byla použita v Benkyodo Candy Factory v San Franciscu k formování a pečení fortune cookies. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) 
Mezi artefakty shromážděné pro iniciativu „Sweet and Sour Initiative“ Národního muzea americké historie v roce 2011 patří tento skimmer z osmdesátých let, používaný k odstraňování vařeného jídla z oleje nebo vody. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) 
Artefakty shromážděné pro iniciativu „Sweet and Sour Initiative“ Národního muzea americké historie v roce 2011 zahrnují tyto lžíce pocházející z 90. let 20. století. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) 
Artefakty shromážděné pro iniciativu „Sweet and Sour Initiative“ Národního muzea americké historie v roce 2011 zahrnují tuto misku z 90. let 20. století. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) 
Artefakty shromážděné pro iniciativu „Sweet and Sour Initiative“ Národního muzea americké historie v roce 2011 zahrnují tyto hůlky z 90. let 20. století. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) 
Mezi artefakty shromážděné pro iniciativu „Sweet and Sour Initiative“ Národního muzea americké historie v roce 2011 patří tato plechovka pro štěstí ze 30. let. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) 
„Chop Suey“ byl marketingový nástroj, který majitelé restaurací začlenili do svého vzoru nádobí. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) 
Tento pekařský klobouk z 30. let použil pracovník společnosti Hongkongské nudle v Los Angeles v Kalifornii. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) 
Mezi artefakty shromážděné pro iniciativu „Sweet and Sour Initiative“ Národního muzea americké historie v roce 2011 patří tyto moderní krabičky, jídelní lístky a hůlky. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) 
Artefakty shromážděné pro Národní muzeum americké historie v roce 2011 „Sladká a kyselá iniciativa“ zahrnují tuto čajovou konvici. (Národní muzeum americké historie, Smithsonian Institution) Spojení panda-Čína v názvech restaurací je novější věcí, ale jak drak, tak fénix jsou tradičně spojováni s čínskou kulturou a historií, říká Coe. „Imperial“ má také hluboké konotace pro Číňany, evokující jeho minulost. V restauracích „to znamená určitý druh jídla, “ říká Coe, ale často nic jiného nemusí být o kus výše. Jedna z Coeových oblíbených restaurací v Queensu, „Main Street Imperial Chinese Gourmet“, má skvělé jídlo, ale je to v podstatě díra ve zdi, říká.
Co se týče Coe, název je mnohem méně důležitý než jídlo. "Zdá se, že většina Američanů věří v čínské jídlo, že by měla být levná a ne příliš exotická a sloužit velmi rychle, " říká. Očekávají něco trochu sladkého, mastného, ne příliš kořeněného, bez podivných ingrediencí a nějakého smaženého masa.
Kantonské jídlo je delikátní a lehké, s mnoha dušenými nebo vařenými předměty. "Je to jedna z velkých kuchyní na světě, " říká Coe.
Ale v restauracích, které obstarávají více Američanům, bylo jídlo pozměněno tak, aby vyhovovalo očekáváním těchto hostů „že je to téměř úplně nerozpoznatelné“ - na rozdíl od jmen.
Je na vás, abyste se zeptal Smithsoniana.
Letos v létě se v Národním muzeu americké historie otevírá nová stálá výstava nazvaná „Mnoho hlasů, jeden národ“, která obsahuje řadu předmětů získaných od čínských přistěhovalců a majitelů restaurací.
