Xiangmei Gu přistupuje k čínské malbě v polovině 20. století pomocí špičatých pinzet. Jejím úkolem je odstranit poslední vrstvu poškozeného papíru, která podporuje malbu Lofty Scholar v podzimní háji, a nahradit ji čerstvým papírem. Jemně prorazí fólii a potom konečky prstů převine křehkými, zažloutlými fragmenty do malých cívek. Zdá se, že Guův štáb zadržuje kolektivní dech. Když je konečný úryvek konečně odstraněn, je reliéf hmatatelný. Později dne Gu - první a jediný konzervátor čínských obrazů ve Freer Gallery of Art a Artur M. Sackler Gallery - znovu připojí obraz s pomocí amerického asistenta a dvou čínských kolegů.
Chlapi zůstanou jen tři měsíce - tedy dost času, aby se „naučili a přezkoumali základní techniky, “ říká Gu. Dodává však, že pokud jde o zachování umění, „dokud nepřestanete pracovat, nikdy se nepřestanete učit.“
Gu, 58, byl ve svých 20 letech, když její vlastní vzdělání v oblasti ochrany přírody začalo v roce 1972. Poté, co tři roky pracovala na farmě v Nanhui County, poblíž Šanghaje, byla v tomto roce vybrána Šanghajským muzeem za umělecké stipendium - jedno 30 vybraných ze stovek kandidátů. Gu zůstal v Šanghajském muzeu - jako student, učeň a konzervatoř - 15 let.
Gu, sedící ve svém ateliéru na hlavní úrovni Galerie Freer na National Mall, vytáhne fotografii ze zásuvky stolu. V něm se kolem učitele choulí tři studenti, kteří se připojili k oddělení ochrany v Šanghajském muzeu. Gu je druhý zleva. „Byla jsem tak mladá, “ řekla a smála se jejímu vzhledu.
Gu přišel do Spojených států v roce 1987, aby se připojil k jejímu manželovi Jinrui Dai, který byl na postgraduální škole na University of Illinois v Chicagu. (Dnes je biofarmaceutickým chemikem v důchodu. Pár má dceru, Sheryl Dai.) Poté, co pracoval jako konzervatoř v Art Institute of Chicago, Gu napsal kurátorovi čínských obrazů Freerovi, aby požádal o práci. Nebyl to obvyklý způsob, jak požádat o místo v prestižním muzeu, říká s chichotáním, ale „protože jsem z Číny, o Americe nic nevím.“ V každém případě to fungovalo. Před svým příjezdem na Freer v roce 1990 byly čínské obrazy restaurovány japonskými konzervátory, kteří byli více zvyklí na práci s tmavšími tkaninami a propracovanějšími vzory, než jaké se vyskytují v tradičních čínských obrazech.
Nejnovějším projektem Gu je oprava obrazů pro dva nadcházející listopadové exponáty: „Děti při hře“, ve Freeru a „Umění Číny“ v Sackleru, který sousedí s Freerem. V jednom obraze z 15. století, Ušlechtilý chlapec a jeho koza, pigment chybí a štěpí a na povrchu se rýhuje, včetně toho, který putuje po kozím břiše. "Návštěvníci muzea se zaměřují na záhyby a ne na umění, " říká Gu.
Vyhlazuje záhyby nanesením tenkých proužků papíru s pastou na záda obrazu a poklepáním na ně pevným kartáčem z vlákniny palmy. Tam, kde barva chybí, přidává pigment. Sedí na malé stoličce a míchá barvy pomocí tří řad po 14 barvách. Při obnovování tmavších odstínů se spoléhá na tradiční čínské pigmenty, které poskytují silnou neprůhlednou vrstvu; pro světlejší tóny používá akvarely, které jsou jemnější.
Gu vypadá klidně, když pracuje, i když připouští, že někdy má žaludeční bolest, než provede opravdu velkou opravu. Nikdy nezapomněla na ústřední lekci, kterou se naučila od svého učitele v Šanghaji: Pokud udělá chybu, malíř se nemůže vrátit k životu, aby ji napravil.
Praní obrazu je prvním krokem k jeho obnovení. „Dokud nepřestanete pracovat, nikdy se nepřestanete učit, “ říká Xiangmei Gu. (Stephen Voss) 
Poté, co Gu sundal podložku, uloží křehké fragmenty do svých knih o knize, které sahají o dvě desetiletí zpět a zarovná police v její kanceláři. (Stephen Voss) 
Než Gu může znovu namontovat obraz Lofty Scholar v podzimní háji, musí pečlivě odstranit vrstvy poškozeného podkladového papíru. (Galerie Sackler, SI)
